Pro analýzu historických břehových linií byly použity georeferencované historické mapy III vojenského mapování z roku 1874. Dále také ortofoto z let 1938, 1954, 1971, 1985, 1994, 2003 a 2006. Historické zdroje byly georeferncovány pomocí afinní transformace vázané minimálně na 4 dvojice bodů u nichž byla jistota neměnné polohy. Jednalo se především o rohy historických staveb (kaple, mlýn, jez) nebo křížení linií (cesty s vodním tokem, železnice). Georeferencované smímky byly rektifikovány a byla digitalizována břehová linie hlavního koryta Moravy v úseku od jezu Hynkov po Kenickou lávku. Linie musela být vedena často deduktivně nedaleko středu korun prvních stromů, kvůli obklopení Moravy lužním lesem. Z linií břehu byla vytvořená středová linie a pomocí ní sinusoita v jednotlivých etapách. Vytvořením erozních a akumulačních polygonů mohly být vytvořeny mapy změn a analýza přírůstku/úbytku říční nivy.
Geodetická měření vycházela ze dvou stabilizovaných bodů zaměřených statickou metodou dvoufrekvenčním GNSS přijímačem Topcon HiPer II v majetku KGI (zpracování těchto dvou bodů proběhlo v rámci bakalářské práce R. Minaříka, 2013). Z těchto známých bodů se odvíjela další tachymetrická měření břehu pod bývalou šíjí meandru. K tomu byla zapůjčena totální stanice Topcon GTS-105N z majetku KGI. Stejný přístroj a metody byly použity ke znovuzaměření krajních bodů příčných profilů koryta.
Metoda geometrické nivelace byla použita k tvorbě 14 příčných profilů. K nivelaci byl použit přístroj značky South, typ NL-20 s kompenzátorem, ve vlastnictví KGI.
Ke zjištění povodňových průtoků a k dalším analýzám byla použita data z vodohospodářské sondy na jezu Hynkov od roku 2001, která byla ochotně poskytnuta Odborem ochrany Magistrátu města Olomouce spolu s manipulačním řádem jezu. Doplňkem k těmto datům pak byl v dubnu 2013 instalován na začátku starého koryta meandru piezometr měřící výšky hladiny. Pro kompezaci atmosférického tlaku byl také v obci Hynkov instalován barologger (oba přístroje značky Solinst).
Vedoucím práce byly zhotoveny a poskytnuty také 4 ortofoto snímky Kenického meandru pořízené metodou UAV snímkování. Snímky byly využity k potvrzení geodetických měření, zjištění změn polohy břehu a říčního dřeva.
V dubnu 2014 bylo odebráno 14 vzorků sedimentů z oblasti příčných profilů. Ty byly roztříděny do zrnitostních frakcí metodou sítování. Suchý vzorek se při ní vysype na soustavu sít s klesajícím průměrem oka. Částice, které zůstanou na jednotlivých sítech se zváží a vypočítá se procentuální podíl všech frakcí. Sítování na přístroji Retsch AS 200 provedl v rámci své diplomové práce Martin Knot z Geografického ústavu MU v Brně.
Data geometrie břehu, polohy profilů, jejich křivka, data o průtocích a data o sedimentech posléze vstupovala do hydrologického modelu HEC-RAS, ve kterém byla provedena simulace budoucího vývoje morfologie koryta v závislosti na průtocích.