Stav a budoucí vývoj odtrženého meandru
v CHKO Litovelské Pomoraví

ÚVOD

Odškrcení meandru je na vodních tocích s přirozeným korytem zcela běžný a častý jev. Proto se lze divit, že až do 60. let 20. století, a u nás ještě o třicet let později, byl zájem o tuto problematiku prakticky nulový. Do té doby se člověk pokoušel vodní toky ovládnout, podřídit svým záměrům a plánům, aniž by znal a chápal jejich vlastnosti a procesy, které v korytech působí. V době, kdy se u nás začali lidé zajímat o to, co se v přirozených korytech řek děje, nenacházely se na našem území téměř žádné.

Na začátku středního toku Moravy najdeme CHKO Litovelské Pomoraví. Největší areál v České republice, kde byl dán prostor přirozeným procesům v člověkem málo ovlivněné řece. Nachází se zde u nás unikátní anastomózně meandrující říční vzor, kdy se meandrující Morava a okolní toky větví do sítě mnoha navzájem se proplétajících ramen s reziduálními jezery dřívějších meandrů, sítí občasně protékaných koryt (smuh) a na ně navazujících ekosystémů lužních lesů.

Kenický meandr je velikostí jedním z největších na území CHKO: Jeho vývoj započal zhruba před 140 lety a proces odškrcení vyvrcholil protržením jeho šíje v roce 2012. Tato práce navazuje na mou bakalářskou práci, kde je odškrcení zaznamenáno, a mapuje počáteční fázi vývoje po protržení, kdy byly přesměrovány síly vodního toku a nastartovala se tak nová etapa jeho vývoje.