Přeshraniční prostorové databáze

středního měřítka v zájmové oblasti Labské pískovce

Závěr

Přeshraniční návaznost geografických dat je velice komplexní problém, na který, alespoň na současné úrovni mezinárodní spolupráce, nelze nalézt skutečně efektivní řešení. Nejedná se totiž pouze o neshody technické či technologické, sahá daleko hlouběji. Ovlivňují jej faktory jak administrativní, tak i historické a kulturní. Mapová tvorba i geografické služby se vyvíjely v každé zemi samostatně a pouhý příchod nových moderních technologií je sjednotit nedokáže. Každý stát, dokonce i spolková země, vytvářející vlastní geodata, tak činí odlišně, především podle vlastních potřeb a prostředků.

Přestože dnes existuje velké množství kvalitních geografických informací, jejich navazování není vůbec jednoduché. Toto tvrzní platí pochopitelně pouze v případě, že se budeme snažit neporušit integritu dat a dokonce i tento pojem je relevantní v závislosti na stupni generalizace, pro který tato data byla vytvořena a pro který mají být použita. Vzniká hned několik problémů, a i když vyřešíme ty nejzákladnější, jakým je formát dat a rozdílný souřadnicový systém, přichází na řadu závažnější a to odlišná struktura datového modelu. Tím z dlouhodobějšího hlediska asi nejzávažnějším problémem jsou rozdílné definice příbuzných pojmů, objektů a kategorií. Žádné napojení dvou datových modelů není možné považovat za správné, pokud se definice objektů v nich zachycené nedají sjednotit. Jak již bylo popsáno dříve, existuje mnoho důvodů a opodstatnění, proč tomu tak v praxi není. To nejlepší co můžeme nalézt je alespoň částečná shoda a potom řešit překryvy jednotlivých kategorií, to však vždy za cenu ztráty informace na jedné nebo druhé straně.

Metodika a výsledky této práce umožní navázaní existujících datových sad ZABAGED a ATKIS. Výsledné zpracování je uzpůsobeno pro potřeby cílové skupiny českých uživatelů a výstupy je možné použít i pro jakékoli území, tedy jiné než bylo poskytnutu v této práci.

Z dlouhodobějšího pohledu však můžeme s jistou říci, že slučování existujících, ač kvalitních geodat není ta správná cesta. Rozdílnost metodiky prvotního sběru a zpracování dat je nežádoucí faktor a tento typ podkladů nebude možné nikdy považovat za zcela vhodný pro projekty sahající přes hranice jednotlivých států. Tato situace je ovšem ideální pro využití starého pravidla, jak z nedostatku udělat příležitost. Sjednotit metodiky a zahájit sběr dat od nanovo začátku je prakticky nereálné a ekonomicky doslova hloupé řešení, podobající se historickým projektům známým z totalitních režimů. Jedním ze velice závažných problémů souvisejících s geodety je aktuálnost. Svět je dynamickým systémem a s přírodou souvisejících podsystémů, které lze považovat za statické najdeme velice málo. Proto je třeba provádět neustálé revize, aktualizace a doplňování datových sad, což otevírá ideální příležitost pro implementaci nových postupů, metodik a technologií, jež nastaví lepší podmínky pro kombinování prostorových informaci a otevře další možnosti jejich užitečného využívání. Vývoj i zavádění těchto postupů právě probíhá, včele s evropskou iniciativou INSPIRE.