Závěr

Práce byla zaměřena především na možnost využití GIS při stanovení krajinného potenciálu. Vzhledem k tomu, že při hodnocení potenciálu je vstupem velké množství víceoborových informací, které je potřeba analyzovat, kombinovat a třídit, mohou nám nástroje GIS tuto práci usnadnit a být tak dobrým pomocníkem při rozhodování. Uvádím zde výhody využití GIS, o kterých jsem se přesvědčila při vlastním řešení zadaného cíle práce:

• zpracování velkého objemu dat
• přizpůsobitelnost postupu vstupním datům
• objektivní a jednotné zpracování dat
• umožňuje další zpracování výsledků
• rychlá kartografická prezentace výsledků (GIS a webové technologie)

Cílem práce bylo stanovení krajinného potenciálu pomocí GIS a zpřístupnění výsledků s využitím webových technologií. Po teoretickém seznámení se s danou problematikou jsem začala zpracovávat vlastní návrh postupu stanovení krajinného potenciálu, konkrétně v prostředí programu ArcGISDesktop 9.2 od firmy ESRI. Snahou bylo tento postup navrhnout tak, aby byla možná jeho algoritmizace v aplikaci ModelBuilder a následný převod na skript v jazyce Python. Algoritmizace však byla provedena pouze pro prvních šest kroků navrženého postupu, tedy po vlastní stanovení krajinného potenciálu. Následné porovnání výsledných hodnot se současným využitím území bylo popsáno pouze v postupu, který využívá přímé spouštění jednotlivých procesů nad vstupními daty. Takto navržený postup byl aplikován na vybrané zájmové území. Tím je oblast působení Pozemkového spolku KOSENKA, kterému budou získané výsledky k dispozici a budou sloužit pro potřeby jeho rozhodování. Výsledky jsou zpřístupněny také široké veřejnosti prostřednictvím mapového serveru. To může napomoci také tomu, že se daná problematika dostane více do podvědomí odborné i laické veřejnosti, a bylo by dobře, kdyby se práce stala třeba jen tím nejmenším kamínkem v mozaice dosud vytvořených prací a pomohla tak ke snaze vytvořit základ pro krajinné plánování.

Správnost výsledků prováděné analýzy je velmi závislá na kvalitě, dostupnosti a přesnosti vstupních dat. Výběr vstupních kritérií je nelehkým úkolem a vzhledem k velkému množství vlivů působících na stav a využití krajiny není zcela jednoznačný. Vstupní kritéria je důležité vybírat na základě stanoveného cíle hodnocení, a i tak nelze počítačem zpracovaný výstup považovat za konečný a definitivně správný. Použitý přístup a kritéria je třeba chápat jako metodu pro stanovení přibližných doporučení, která pro zavedení vyžadují posouzení konkrétního případu. Při rozhodování je nutné nezapomínat na vlastní poznatky o řešeném problému a vyslyšet také názory odborné i laické veřejnosti, kterých se navržené změny týkají.

Součástí práce je také analýza potenciálu pro management krajiny formou extenzivní pastvy. Pro zpracování této analýzy byl původně navržen specializovaný program RAPS - RESOURCE ASSESSMENT FOR PASTORAL SYSTEMS, vyvíjený na Novém Zélandu. Pro nedostatek relevantní vstupních dat, však tento program nebyl využit, a byl nahrazen metodikou v GIS, která byla využita i pro komplexní hodnocení potenciálu souboru sledovaných aktivit. Tím byla znovu ověřena využitelnost navrženého postupu, který byl lehce modifikován změnou vstupních dat a menším rozsahem stupnice ohodnocení. To jsou jedny z nejdůležitějších faktorů ovlivňující výsledek analýzy. Stejně jako v předchozím případě je důležité vzniklé výsledky vnímat jako doporučení. Nejedná se o konečná rozhodnutí, která by musela být vždy správná. Výsledky byly použity pro modelový výpočet únosnosti pastviny.

^^^