Použité metody a postupy

Pro stanovení metod a postupu práce byla nejprve prostudována dostupná literatura týkající se tradičních kartodiagramů, infografiky, statistiky a obecně metod vizualizace kvantitativních jevů, což vedlo primárně k osvojení si problematiky kartodiagramů. Bylo sesbíráno velké množství různých kartografických, infografických, statistických a jiných děl s různou tematikou, z různých částí světa, kde byly aplikovány samostatné diagramy nebo kartodiagramy.

V průběhu sběru těchto nezbytných podkladů pro práci bylo uskutečněno dotazníkové šetření, ve kterém byly dotazovány pouze osoby pracující či působící v oblasti kartografie, geoinformačních technologií a podobných oblastech spjatých s danou tematikou diplomové práce. Následně byl dotazník vyhodnocen.

Z důvodu nejednotné klasifikace tradičních kartodiagramů u mnoha různých autorů se autorka práce pokusila o vymezení souhrnné klasifikace pro potřeby této práce, která vychází z několika kartografických knih, které dělí kartodiagramy. Použitá literatura je zmíněna v teoretické či praktické části práce. Na základě vytvoření souhrnné klasifikace, která byla konzultována s vedoucí diplomové práce, byly vytvořeny tzv. výkladové listy, které ve výsledku utváří ucelený manuál s jednotlivými kartodiagramy. Vyjma netradičních kartodiagramů je manuál značně rozšířen o tradiční kartodiagramy. Vytvořený manuál je dostupný online prostřednictvím webové stránky, a kromě toho je také volnou přílohou diplomové práce.

Použité metody

Diplomová práce je zpracována s využitím současně dostupných metod. V literární rešerši bylo využito knižních zdrojů, ale také elektronických odborných příspěvků, on-line odborných publikačních databází (SCOPUS, Web of Science, Science Direct) a elektronických článků a odborných studií, které jsou dostupné například prostřednictvím odborné sítě Research Gate.

K tomu, aby autorka práce zjistila, jaká jsou největší úskalí a problémy při tvorbě kartodiagramů, bylo využito metody on-line dotazníku. Toto dotazníkové šetření bylo zajištěno prostřednictvím technologie Google Forms. Dotazník sloužil ke zjištění největších úskalí a problémů při tvorbě kartodiagramů. Cílem bylo zjistit pohled kartografů, geoinformatiků a dalších, kteří při své práci produkují mapová díla a používají metodu, kterou se zabývá tato diplomová práce. Tím bylo docíleno upřesnění praktických cílů diplomové práce tak, aby byly výsledky práce co nejvíce využitelné především přímo v praxi.

Praktická realizace pracovního manuálu byla provedena na základě základních požadavků na didaktické materiály, kdy prostřednictvím uživatelského testování (řízený rozhovor, think aloud metoda) byly získány poznatky pro zkvalitnění a větší přehlednost vytvářených výstupů.

Použitá data

Pro naplnění cílů práce byla dle zadání vybrána data poskytovaná veřejně na webové stránce Českého statistického úřadu, konkrétně ze sekce „Statistiky“, kde následně byla zvolena podsekce „Sčítání lidu, domů a bytů“ (zdroj dat používaných pro účely diplomové práce: https://www.czso.cz/csu/czso/scitani-lidu-domu-a-bytu). Kromě dat z Českého statistického úřadu byla jako podkladová data pro hranice, kraje, sídla a další použitá data ArcČR® 500. Jedná se o digitální vektorovou geografickou databázi České republiky, která je vytvořena v podrobnosti měřítka 1 : 500 000. Obsahem jsou přehledné geografické informace o České republice a vznikla za spolupráce ARCDATA PRAHA, s.r.o., Zeměměřičského a Českého statistického úřadu a jsou poskytována zdarma.

Použité programy

Zpracování teoretické části diplomové práce bylo provedeno v programu Microsoft Word 365 ProPlus. Prezentace k pravidelným obhajobám magisterské práce byly vytvořeny v software Microsoft PowerPoint 365 ProPlus. On-line dotazník byl vytvořen prostřednictvím technologie Google Forms. Následně bylo provedeno statistické zpracování v tabulkovém procesoru Microsoft Excel 365 ProPlus. Pro vypracování praktické části bylo použito několik software, díky kterým bylo dosaženo naplnění cílů práce, které byly stanoveny v zadání. Tvorba tradičních kartodiagramů byla prováděna především v ArcMap 10.6.1 od společnosti Esri, dále jsou v práci zmiňovány programy QGIS (do verze 2.0 označovaný jako Quantum GIS) ve verzi 3.6.1 a ArcGIS Pro ve verzi 2.3.1. Podkladová data (hranice územních jednotek, aj.) byla zpracovávána v GIS programu (ArcGIS for Desktop), dále byl použit například Microsoft Excel pro tvorbu diagramů či grafický program Adobe Illustrator CS6, který lze například nahradit programem Corel Draw, Inkscape a dalšími. Pro finální zpracování tradičních i netradičních kartodiagramů, jejich komplexní vizualizaci či tvorbu samotných diagramů bylo použito již zmíněného programu Adobe Illustrator CS6.

  • Adobe Illustrator CS6
  • ArcMap 10.6.1 od společnosti ESRI
  • Google Forms
  • Microsoft Word
  • Microsoft Excel

Postup zpracování

Postup práce byl stanoven na základě konzultací s vedoucí práce dr. Alenou Vondrákovou, které probíhaly pravidelně po celou dobu zpracování diplomové práce. Dále byla práce ve své finální části diskutována s assoc. prof. Barbarou Hofer, která působí v Rakousku na univerzitě v Salzburgu. Kromě toho byl postup korigován dle konzultací s pracovníky katedry a dalšími externími konzultanty. Ve stanoveném postupu jsou zohledněny všechny dílčí teoretické a praktické cíle, které vedou k realizaci hlavních záměrů diplomové práce.

V prvních krocích zpracování diplomové práce bylo nejdůležitější a stěžejní studium odborné literatury a dostupných prací a publikací o dané problematice. Následně probíhal sběr různorodých kartografických děl, kde byla nalezena metoda kartodiagramu. Ať už kartodiagramu jednoduchého, složeného, součtového, dynamického či kteréhokoliv jiného. Byla sbírána kartografická díla rozmanitých témat a rozličné kvality. Kromě kartografických děl se autorka zaměřila také na sběr statistických děl (různých statistických grafů), dále pak infografických děl, která slouží k inspiraci při snaze vytvořit moderní kartografické dílo s použitím metody kartodiagramu. Tento sběr probíhal v průběhu tvorby celé diplomové práce, jelikož každý den se vytváří nové výstupy a je publikováno mnoho různých děl, které by mohly posloužit k účelům této práce.

Následně se autorka pod vedením dr. Aleny Vondrákové pokusila stmelit klasifikaci tradičních kartodiagramů, která je celosvětově nesjednocena a je rozdílná v různých pojetích autorů i softwarových nástrojů. Klasifikace proběhla pomocí nastudování vybraných českých, slovenských a zahraničních kartografických děl, kde je zmíněna vůbec nějaká kategorizace kartodiagramů.

Na základě vytvořené souhrnné klasifikace, která z velké části vychází z kartografické publikace prof. Voženílka, doc. Kaňoka a kol. (2011), kde je klasifikace v porovnání s ostatními dostupnými publikacemi nejpropracovanější, byly vytvořeny tzv. výkladové listy, kde je krok za krokem popsána tvorba každého tradičního kartodiagramu zmíněného ve vytvořené klasifikaci. Za kartami pro tradiční kartodiagramy jsou umístěny karty prezentující netradiční kartodiagramy, které nejsou zahrnuty ve vytvořeném členění, jelikož se většinou jedná o aplikaci a rozšíření kartodiagramů ze základního rozdělení. Ke každému netradičnímu kartodiagramu je vytvořena mapa a výkladový list, kde je popsána konstrukce jednotlivých diagramů. Souhrn všech výkladových listů tvoří tzv. manuál. Manuál může být nápomocný především studentům a začínajícím kartografům.