Statistické vyhodnocení zatížení křižovatek v Olomouci

Závěr

Úkolem práce bylo provézt statistické vyhodnocení zatížení vybraných křižovatek na území města Olomouce v období mezi lety 2008 a 2011. Toto vyhodnocení se zaměřuje na vzájemné vztahy mezi jednotlivými směry křižovatek za pomoci jejich vybraných charakteristik provozu. Těmi jsou dopolední a odpolední špičkové doby a rozložení provozu v rámci dne a týdne.

V teoretické části se práce zabývá použitými statistickými metodami a problematikou získávání dopravních dat, práce s nimi a jejich vyhodnocením. Detailněji je pak popsána problematika vyhodnocování dopravních špiček a intenzit dopravy.

Základ praktické části tvoří informace o poloze křižovatek a jejich komunikací v rámci města a jeho zón, o třídách daných komunikací a jejich návazností na další silnice. Následně jsou podrobně popsána využívaná data, jejich úskalí a metody zpracování před vstupem do analýz. Nejdůležitější část práce tvoří zpracování analýz, jejich vyhodnocení a popis výsledků. V tomto úseku jsou popsány metody zpracování a jimi získané výsledky.

Hlavní problematika je řešena pomocí korelační analýzy, což je jedna ze statistických metod zkoumání závislostí. Obecně vyjadřuje míru stupně závislosti dvou proměnných, respektive náhodných veličin. Hodnoty korelací jsou ukazateli vzájemných vztahů mezi křižovatkami, respektive jejich směry. Vstupními hodnotami pro jejich výpočet jsou variace intenzit dopravy, které jsou základním ukazatelem charakteru provozu. Detailní rozložení provozu v rámci dne představuje patnácti minutová a denní variace intenzit dopravy. Ty znázorňují rozložení provozu jednotlivých směrů sledovaných křižovatek, a jejich dopolední a odpolední špičkové doby mezi 6. a 18. hodinou pracovních dní. Lze z nich vyčíst, ve kterou dobu je provoz daného směru nejvytíženější a naopak. Komplexní dopravní situaci všech pracovních dní znázorňují týdenní variace intenzit dopravy. Představují podíl denních intenzit provozu jednotlivých dní týdne na týdenním průměru denních intenzit. Ukazují tedy, ve kterém dni v týdnu je provoz dané komunikace největší, respektive nejmenší.

Doprava jednotlivých směrů se, až na pár výjimek, mění řádově ve stovkách u vytíženějších komunikací a v desítkách vozidel u méně vytížených komunikací. Nejvytíženějšími ze sledovaných křižovatek jsou podle výsledků odhadů ročních průměrů denních intenzit „Drápal“, „Envolopa“ a „náměstí Hrdinů“, kde denně projede více než 20 tisíc vozidel. Z nich největší množství dopravy zaznamenávají komunikace na tř. Svobody a 17. listopadu. Z hlediska týdenního provozu jsou komunikace nejvíce zatížené v pátek a nejméně pak v úterý. Denní průběh provozu je v rámci sledovaných let nejustálenější na křižovatce „Drápal“, naopak nevětšími výkyvy intenzit dopravy v období dne se vyznačuje křižovatka „náměstí Hrdinů“. Průměrná odpolední špičková doba všech křižovatek je mezi 15. a 16. hodinou. Dopolední špičková doba se pak liší dle křižovatky i sledovaného roku. Nejsilnější korelační vztahy s koeficientem nad 0,7 jsou patné na sekvenci směrů tř. Kosmonautů rovně-vpravo („Envelopa“) – tř. Svobody rovně-vpravo („Drápal“) – tř. Svobody rovně-vpravo („náměstí Hrdinů“) a v opačném toku provozu Legionářská vlevo-rovně („náměstí Hrdinů“) – tř. Svobody vlevo-rovně i vpravo („Drápal“), které tvoří hlavní komunikace křižovatek. Na tyto sekvence se napojují další směry, u kterých je korelační koeficient o něco nižší. Obecně jsou patné nejsilnější korelační vztahy mezi křižovatkami „náměstí Hrdinů“, „Drápal“ a „Envelopa“. Slabší vazby má pak s těmito křižovatkami „Žižkovo náměstí“. Vztahy mezi ostatními křižovatkami s křižovatkou „Anča“ jsou a nepříliš velké.

Výsledky této práce mohou mino jiné sloužit jako podklad pro řešení problematiky dopravy, kde mohou vstupovat například do výpočtů kapacity pozemních komunikací či signálních plánů. Lze je také využít při územním plánování, kde je řešena koncepce rozvoje komunikační sítě, navrhování nových komunikací, či při rozdělování finančních částek na opravy a rekonstrukce silnic nebo pro sledování dopadu dopravy na životní prostředí.

© Barbora LANGROVÁ | 2013 |