Analýza komplexní práce se současnými školními atlasy

Bakalářská práce



Výsledky

Bakalářská práce byla rozdělena do několika dílčích cílů, které byly postupně plněny a vyhodnocovány. Jedním z dílčích výsledků bylo subjektivní hodnocení vybraných školních atlasů, toto hodnocení se nachází v kapitole 3. Následovalo vyhodnocení dotazníkového šetření, o kterém se pojednává více v podkapitole 4.1. Pro účely práce byly zhotoveny dva eye-tracking experimenty, více informací k nim se nachází v podkapitolách 4.2 a 4.3, kde se popisuje jejich průběh a vyhodnocení.

Subjektivní hodnocení atlasů

Detailnější popis hodnocení školních atlasů se nachází v kapitole 3. Ani jeden z dvou zkoumaných atlasů neměl v době psaní této práce schvalovací doložku. I když se oba atlasy zaměřovaly na stejné téma, byla zde patrná jejich velká rozdílnost, a to ve struktuře, obsahu, tématech a zejména po grafické stránce. Struktura u atlasů se lišila názvem kapitol, celkovým počtem stran i rozmístěním jednotlivých kontinentů.

Atlas Terra dominoval v počtu stran a map, zejména v počtu nadstavbových kompozičních prvků. Tento atlas byl tematicky velmi obsáhlý, zahrnutá témata byla vždy rozpracována na několik dvoustran a data vizualizována nejen pomocí map, ale i grafů, tabulek, obrázků, statistik a definic pojmů týkajících se tématu. Na druhou stranu právě všechny tyto nadstavbové prvky ubíraly prostor pro mapy. Po grafické stránce byl atlas řešen velmi dobře, grafy, diagramy a tabulky byly sladěny, vhodně byly zvoleny i barvy v celém atlasu a orámování map.

Atlas Kartografie obsahoval většinu map vyobrazených na dvoustraně, a tudíž mapy byly rozděleny vazbou. Atlas neobsahoval velké množství nadstavbových kompozičních prvků, které by byly na úkor prostoru pro mapy. V atlase byla tématům věnována obvykle pouze jedna dvoustrana a autoři se snažili do této dvoustrany dostat, co nejvíce důležitých informací. V atlase byly jednotlivé kapitoly odděleny barevně, což ulehčuje orientaci v atlase.

Jelikož školní atlasy by měly sloužit především žákům. Autoři by neměli zapomínat na zvolení vhodných rozměrů atlasu. Rozdíl mezi šířkou atlasu Kartografie a atlasu Terra byl sice jen deset centimetrů, ale tento rozdíl zapříčinil, že se atlas Terra nemusí vejít do typické školní aktovky či batohu.

Dotazníkové šetření

Před zahájením obou eye-tracking experimentů bylo vytvořeno dotazníkové šetření. Toho se zúčastnili tři školy (jedna základní škola, jedno gymnázium a jedna střední škola), deset tříd a 200 respondentů. Dotazníkové šetření bylo sestaveno, aby se zjistilo zaprvé používání atlasů a zadruhé čitelnost map a diagramů vybraných ze dvou vybraných atlasů světa. V dotazníku byly otázky na čitelnost vybraných map a diagramů, tyto otázky byly dále použity při sestavování eye-tracking experimentů. Výsledky těchto otázek z dotazníkového šetření byly ještě ověřené eye-tracking metodami. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že atlas Kartografie používalo nejvíce respondentů a současně byl zvolen jako čitelnější. Detailněji popsané vyhodnocení dotazníkového šetření se nachází v podkapitole 4.1, výsledky jsou zde popsány a doplněny o grafy a obrázky.

Statické hodnocení

Testování obsahovalo 14 stimulů s otázkami, na které respondenti odpovídali pomocí klikání myší. Experimentu se zúčastnilo 20 respondentů, žáků základní a studentů střední školy.

Testování mělo za úkol ukázat práci s jednotlivými mapami a jejich přehlednost. Během celého testování provedli respondenti 3 461 kliků do všech map, z těchto kliků byla správně pouze jedna třetina. Některé kliky umístili respondenti do legendy, kdy klikli na prvek, který hledali.

Průměrně se respondenti déle koukali do legendy v atlase Kartografie a nejdelší čas strávili při hledání správné odpovědi v kartogramu. V atlase Terra respondenti průměrně 22,5 % času strávili na nadstavbových kompozičních prvcích, ale i přes to měli respondenti rychlejší plnění úloh než v atlase Kartografie. U atlasu Kartografie se ukázala nevhodně zvolená generalizace zejména u tematických map. Největším problémem u obou atlasů bylo určit hodnotu jednoparametrového srovnávacího diagramu, v atlase Kartografie byla jeho velikost udána v legendě v milimetrech, zatímco v atlase Terra byla velikost v legendě vizualizována funkční stupnicí.

V tomto experimentu se ukázalo, že s mapami v atlase Terra respondenti pracovali rychleji a správněji, než tomu bylo u atlasu Kartografie. Podrobněji popsané výsledky se nacházejí v kapitole 4.2.

Testování pomocí eye-tracking brýlí

Experiment probíhal se dvěma vybranými atlasy, kterými měli respondenti listovat, a tak vyhledávat odpovědi na zadané otázky. Test obsahoval dohromady 12 úloh a zúčastnilo se ho 12 respondentů. Vyhodnocení bylo podrobně popsáno v kapitole 4.3.

U atlasu Kartografie se ukázala vhodně zvolená paginace, která dopomohla k rychlejší práci při hledání odpovědí na úlohy. Každá kapitola byla odlišena svou barvou. Každá pravá strana byla označena číslem strany, potom názvem kapitoly a následně názvem tématu, kterým se dvojstrana zabývala. Naopak v atlase Terra bylo nutné listovat atlasem, a ne pouze prohlížet horní pravý roh dvoustran, jak tomu bylo u atlasu Kartografie.

Paginace atlasu Kartografie

Respondenti dělali méně chyb v atlase Kartografie než v atlase Terra, to by mohlo být ovšem dáno jejich předchozí zkušeností s tímto atlasem. Výhodou atlasu Kartografie oproti atlasu Terra bylo to, že jej respondenti během práce nemuseli otáčet z výšky na šířku a zpět. Nevýhodami atlasu Kartografie byla absence mapy „Průměrné teploty“ a také zřejmě nevhodně zvolená generalizace fyzických map. U atlasu Terra byla zvolena lepší míra generalizace u fyzických map, respondenti se v ní rychleji orientovali než v atlase Kartografie. Naopak u socioekonomických map bylo viditelné zpomalení při hledání řešení, jelikož zde byla zvolena velká míra generalizace a informace byly rozprostřeny do několika map a na několik dvoustran.

Respondenti rychleji a správněji pracovali s atlasem Kartografie, úlohy řešili průměrně o deset sekund rychleji než v atlase Terra. Z tohoto testování vyplývá atlas Kartografie jako vhodnější pro práci z hlediska rychlosti a správnosti.