Tato bakalářská práce se zabývá popisem stávajících prostorových rozšíření nekomerčních databází s přímým využitím v GIS. Práce obsahuje přehled stávajících (výrazných) řešení prostorových nadstaveb – PostGIS pro PostgreSQL, MyGIS pro MySQL, SpatiaLite pro SQLite a JanGeoDB.
Na začátku práce je vysvětlen pojem databáze a ostatní pojmy z oblasti databází. Databáze může být viděna jako jeden nebo více souborů uložených na nějakém vnějším paměťovém zařízení, jako je například disk. Geodatabáze je databáze navržená pro ukládání, dotazování a manipulaci s geografickou informací a prostorovými daty. Je také známá jako prostorová databáze. V rámci prostorové databáze je s prostorovými daty zacházeno jako s jakýmkoli jiným typem dat. Vektorová data mohou být uložena jako bod, linie nebo polygon datové typy a mohou mít související souřadnicový systém. Záznam geodatabáze může používat datový typ geometrie pro reprezentaci umístění objektu ve fyzickém světě a další standardní databázové datové typy pro uložení atributů objektu. Některé geodatabáze mohou obsahovat podporu také pro ukládání rastrových dat.
Mnoho geodatabází má vlastní funkce, které umožňují manipulovat a dotazovat se na prostorová data pomocí SQL. Nicméně k prostorovým datům v některých geodatabázích lze přistupovat pouze prostřednictvím speciálního klientského softwaru. Pro PostgreSQL byl tímto softwarem pgAdminIII, pro MySQL to byl MySQL Query Browser a pro SQLite to byl SpatiaLite – GUI. Z těchto tří softwarů bych vyzdvihl jako nejvíce propracovaný pgAdminIII, který obsahuje veliké množství nástrojů a možností pro tvorbu geodatabází a velice dobře si rozumí s prostorovou nadstavbou PostGIS. Trvání provedení operací není nijak dlouhé. Většina příkazů proběhne okamžitě, jiné zaberou několik sekund. Toto závisí na velikosti dat. Důležité je zde psát správně příkazový kód, který si potrpí na správné uvozovky. PostGIS lze také využít v GIS softwarech Janitor a QuantumGIS. Na druhé místo bych postavil SpatiaLite, který sice neobsahuje tolik možností jako pgAdminIII, ale pro nenáročné uživatele je určitě dostačující. Trvání operací je opět velmi rychlé. Výhodou tvorby geodatabáze v tomto softwaru je, že výsledná databáze je uložena na disku jako samostatný soubor. Třetí místo patří dle mého názoru MySQL Query Browseru, který je na první pohled velice intuitivní a jednoduchý, ale práce s ním na rozdíl od předchozích, není moc pohodlná. Průběh operací opět záleží na velikosti dat, ale většinou proběhnou okamžitě.
Další softwarová řešení, zmíněná v této práci jsou kvalitními pomocníky při tvorbě databází. Nejvíce bych doporučil QuantumGIS (QGIS) a FWTools. QGIS jsem použil pro zobrazování vrstev vytvořených v PostGIS a SpatiaLite, a také pro importování shapefilů do databáze PostgreSQL. FWTools je balíček, který obsahuje několik užitečných nástrojů pro práci s geodaty.
Komunikace s databázemi probíhá pomocí jazyka SQL. Testované příkazy CREATE, INSERT, DELETE, UPDATE a SELECT jsou popsány pro každý software zvlášť a vždy na konci každého testovaného příkazu jsou vyhodnoceny rozdíly v příkazech v jednotlivých databázích.
© Libor KIMPL | Bakalářská práce | Vedoucí práce: RNDr. Vilém Pechanec, Ph.D. | Katedra Geoinformatiky UP Olomouc | 2010