Prvním krokem tvorby bakalářské práce bylo seznámení se s literaturou a získání internetových zdrojů, které by se zabývali problematikou tvorby digitálních modelů, počítání viditelnosti a jakákoli automatizace.
Programy použité pro tvorbu této bakalářské práce jsou tři. První je ArcGIS, který již byl určen při zadání práce. Bylo však otázkou jakou verzi této aplikace zvolit. Dostupné byly verze 9.3 a relativně novější 10., která byl zvolena jako nejvhodnější. Vybrána byla hlavně díky nástroji Bearing Distance to Line, který je hlavním nástrojem celého skriptu. Ve verzi 9.3 tento nástroj není dostupný, proto další tvorba skriptu nebyla možná.
Druhým programem byl Pythonwin 2.6.5 ve které byl psán kód. Verze aplikace je nejnovější, která je kompatibilní s ArcGIS a verzí 10. Tento program byl vybrán hlavně kvůli znalosti a také jednoduchosti skriptovacího jazyka. Aplikace není licenčně zatížena, je volně šířena na oficiálních stránkách programu.
Poslední je pak software Planning od firmy Trimble. Je to volně šířitelný program, který umožňuje naplánovat měření v terénu pomocí GPS. Pro tuto aplikaci je určen výstup této bakalářské práce. Měl by ještě zjednodušit a hlavně urychlit plánování a také ho zpřesnit.
Data pro tuto bakalářskou práci nebyly výrazně třeba. Jediná data, která byla použita byly podklady pro tvorbu testovacího digitálního modelu reliéfu. Byly poskytnuty vedoucím práce a jsou to data dříve použita na jinou diplomovou práci.
Po vyhledání a nastudování literatury, určení programů použitelných pro tvoru práce a získání dat bylo možno naplno tvořit skript. Vypracování postupu při tvorbě skriptu byl nejdůležitější krok. Byly pečlivě vybrány nástroje, které svými vstupními a výstupními parametry nejvíce vyhovovali potřebám algoritmu a postupně byli na sebe navazovány tak, aby tvořili fungující skript. Jako největší problém byl získat nástroj, který by vhodně pracoval s úhly a vzdálenostmi. Bylo zapotřebí nástroj který dokáže vytvořit linii po jednom stupni aby tímto způsobem vzniklo 360 linii. Až nástroj Bearing Distance to Line splňoval veškeré požadavky. Následné psaní skriptu se obešlo bez větších komplikací.
Závěrečná testování byla provedena v lokalitě stejné jako byly data poskytnutá k tvorbě digitálního modelu reliéfu. Nejdříve musel být vytvořen nejvhodnějším způsobem digitální model a na něm byla spuštěn vytvořený algoritmus. Výstupem tohoto nástroje byly dva textové soubory. Do prvního z nich byly zapsány přesné GPS souřadnice v terénu zadaného bodu do analýzy. Do druhého textového souboru byly zapsány vertikální a elevační úhly z daného bodu. Tento soubor byl vložen do softwaru Planning firmy Trimble a byla vypočtena nejvhodnější dobu měření pomocí GPS v terénu. Dalším krokem byly už terénní měření a ověřování správnosti výpočtu vytvořeného skriptu.