Geologické poměry
Vývoj
Geologické poměry Jeseníků jsou velmi pestré. Rozmanitost hornin je dána složitým a více než miliardu let dlouhým geologickým vývojem. Na stavbě pohoří se podílejí především metamorfované horniny starohor a prvohor.
Hrubý Jeseník náleží k pohořím střední Evropy, jejichž základní geologické rysy byly vytvořeny variskou orogenezí, která v této oblasti představuje poslední skutečné vrásnění. Starší geologické pochody se uplatnily v geomorfologii celé oblasti, a to jednak rozmístěním stavebních jednotek různé odolnosti vůči zvětrávání a odnosu, jednak starými poruchami. Na vznik dnešní tvářnosti reliéfu Hrubého Jeseníku s horským rázem - s hluboce zařezanými údolími, s vysokými, přímočaře probíhajícími svahy a se širokými sedly - měly rozhodující vliv tektonické pohyby v mladších třetihorách, které vedly k rozčlenění původního zarovnaného povrchu v řadu bloků (ker) o různé nadmořské výšce. Rozhodující význam přitom měly zlomy směru SZ-JV.
Zájmové území je centrální částí kerné stavby Hrubého Jeseníku. Je součástí desenské klenby, resp. centrální kry Pradědu o rozměrech zhruba 18x12 km, která je protažena ve směru SZ-JV. Na severovýchodě je kra omezena výrazným bělským zlomem, na jihozápadě vernířovickým a klepáčovským zlomem. Na severozápadě je kra výrazně ohraničena hlubinným zlomem Červenohorského sedla, který se geomorfologicky projevuje údolím řeky Desné a sníženinou Červenohorského sedla. Jádro desenské klenby je ze starohorních hornin, obal klenby vznikl většinou v devonu, tj. asi před 400 milióny let. V té době bylo území dnešních Jeseníků zaplaveno nehlubokým mořem, na jehož dně se usazovaly štěrky, písky, jíly, vápnité kaly i sopečný popel.
V chladných obdobích starších čtvrtohor (pleistocénu) se při vývoji reliéfu projevily procesy periglaciální, způsobené mrazovým zvětráváním v předpolí pevninského ledovce. Vznikly tak některé typické periglaciální tvary. Vedle existence horského ledovce ve Velké Kotlině lze předpokládat v ledové době množství menších firnových ledovců, o nichž svědčí karovité uzávěry mnohých údolí. Do postglaciálního období je kladen rozvoj jesenických rašelinišť v posledních šesti tisících letech.