Thufury
Povrchové půdní mikroformy pravidelného kopečkovitého tvaru s minerálním jádrem a na povrchu porostlé nízkou vegetací (převážně trávy a lišejníky). Časté je jejich sdružování do větších skupin, označovaných jako thufurové pole. Patří do skupiny tvarů, které vznikají mrazovými půdními procesy za spolupůsobení vegetace. Při jejich vzniku se rozhodující měrou uplatňuje regelace, která na zarostlém a zvlhčeném povrchu vyvolává zprohýbání drnu (kdežto na holém povrchu vyvolává pouze třídění úlomků). Vznik thufurů se vysvětluje tím, že při zamrzání se vytváří ve zvlhčeném minerálním jádru uvnitř kupky (např. drnu) půdní led, jehož objem ještě vzrůstá vzlínáním podzemní vody. Kupky tak zvětšují své rozměry vlivem rozpínání minerálního jádra, v němž se voda mění v led a drnová pokrývka se kupkovitě vyklenuje. Mimoto působí na změny objemu kupek i výpar vody z jejich vrcholů při rozmrzání ledu, které jsou tak nakypřovány-narozdíl od zvlhčených mezilehlých prostor, kde se voda koncentruje a půda tu sesedá. Průměr thufurů nepřesahuje 2 m, výška 1 m; obvyklé jsou spíše menší tvary, s rozměry o několika decimetrech, takže připomínají zarostlé krtiny nebo mraveniště. Jak je však zřejmé z výše uvedeného, thufury během roku poněkud mění své rozměry v závislosti na zamrzání nebo rozmrzání substrátu.
Thufury se vyskytují na dostatečně zvlhčených, rovinatých nebo jen slabě ukloněných terénech v oblastech recentní nebo subrecentní regelace. Pro místa jejich výskytu je typická převaha jemnozrnných frakcí v nejsvrchnější vrstvě půdního profilu. Ve vyšších zeměpisných šířkách jsou poměrně časté. Je však možné se s nimi setkat i v teplejších pásmech, ovšem jen v pohořích dostatečně vysokých pro průběh regelace.
Tyto tvary jsou v Hrubém Jeseníku téměř ojedinělé, v rezervaci se nacházejí na kryoplanační plošině kolem Petrových kamenů.