Skalní ledovec
Nahromaděné kamenité zvětraliny a sutě na dně horských údolí v oblasti periglaciálního klimatu, pohybující se pozvolna vzhledem k velkému obsahu intersticiálního (meziprostorového) ledu a gravitaci ve směru sklonu svahu. U skalních ledovců je obzvlášť významný rozdíl mezi recentním a fosilním stadiem; v recentním stadiu se označení vztahuje jak na vyvíjející se geomorfologickou kategorii zvětralinového útvaru, tak na specifický druh pomalého, plazivého svahového pohybu, ve fosilním stadiu jen na víceméně stabilizovaný zvětralinový útvar. Led se drží celoročně v mezerách mezi úlomky a podléhá plastickému pohybu podobně jako u normálních ledovců. Pro vznik skalních ledovců jsou proto příznivé horniny, které vytvářejí mezi úlomky velké mezilehlé prostory, např. granitoidy. Na povrchu převládají hrubé úlomky, dolů přibývá jemných frakcí. Morfologicky lze rozlišit lalokovité, jazykovité a lžícovité typy; povrchová struktura všech typů připomíná tekoucí bahno, zvláště při pohledu z hřebenů. Rychlost pohybu recentních skalních ledovců je obvykle desítky centimetrů za rok. Délka i šířka dosahuje podle typu od desítek metrů do několika kilometrů.
Jejich vznik často navazuje přímo na ústup skutečných ledovců z horských údolí.
Skalní ledovce se vyskytují v pohořích s recentním nebo fosilním periglaciálním klimatem, která jsou budována horninami produkujícími při zvětrávání dostatek úlomků velkých rozměrů a nepravidelných tvarů. Nejčastěji se vyskytují v ledovcových karech a v závěrech údolí, není to však vždy podmínkou.
Fosilní kamenný ledovec byl popsán na jihovýchodním svahu Suti. Jedná se o skalní ledovec z bezejmenného údolí, které začíná pod vrcholem Suť (1224 m n.m.) u Karlovy Studánky a které se spojuje s údolím Bělokamenného potoka ve výšce 803 m. Původní rozměry a tvar kamenného ledovce nelze již dnes pro jeho silné porušení mladšími geomorfologickými procesy bezpečně zjistit.