Mrazový srub
Skalní stupeň ve svahu vzniklý mrazovým (kryogenním) zvětráváním a odnosem. Je součástí tzv. kryoplanační terasy, kde kromě skalního výchozu (mrazového srubu) je výrazně odlišena mírně skloněná (1 -12°) plošina, často překrytá hranáčovou sutí. Stěny mrazových srubů jsou v závislosti na struktuře horniny (zejména na puklinách nebo vrstevních plochách) svislé nebo téměř svislé, případně převislé. Výška i šířka je různá, obvykle několik metrů až desítek metrů. Mnohde jsou mrazové sruby ve svahu uspořádány stupňovitě nad sebou a skalní stěny oddělují dílčí terasy. Vznik mrazových srubů (podobně jako mrazových srázů) souvisí s vývojem kryoplanační terasy. Byl vyvolán intenzívním mrazovým zvětráváním a odnosem, jehož největší intenzita byla v chladných obdobích pleistocenních glaciálů. Protože většina mrazových srubů vznikla (nebo v průběhu ledových dob vznikala) v blízkosti ledovců, jsou tyto tvary často označovány jako periglaciální. Významným faktorem mrazového zvětrávání je srážková voda, která vniká do puklin nebo mezivrstevních spár. Při přechodu do pevného skupenství se zvětšuje její objem (asi o 9 %), led působí tlakem na stěny puklin a pukliny rozšiřuje. Dochází tak k mrazovému tříštění (kongelifrakce, gelivace) se vznikem příkrých skalních stěn - mrazových srubů - a s úpatní hranáčovou sutí. Sutě jsou často po mírně skloněné kryoplanační plošině přemísťovány (zejména soliflukcí). Některé mrazové sruby se mohou dalším vývojem (zejména mrazovým zvětráváním podél příčných puklin) měnit v izolované skály typu torů nebo ve skalní hradby.
Rozšíření je omezeno na oblast pleistocénní a současné periglaciální zóny. Vyskytují se zejména v krystalických horninách, ale i v kompaktních sedimentech.
Mrazový srub na svahu pod Petrovými kameny (u bývalé turistické stezky na Ovčárnu) je společně s mrazovým srázem součástí stupně omezujícího na západní a severozápadní straně kryoplanační plošinu.