Veškerá obrazová data socioekonomického charakteru (komunikace a sídla) pro Českou republiku byla získána ve vektorovém formátu ze serveru Geofabrik. Server slouží jako databáze dat všech kontinentů pro Open street map (OSM), kde jsou tato data volně stažitelná pro nekomerční účely, pokud je jejich původ uveden ve zdrojích. Pro výpočty fraktálních dimenzí vektorový formát dat není vhodný, tudíž bylo nezbytné data konvertovat na rastrový formát TIFF a JPG v souřadnicovém systému GCS_WGS_1984. Pro oříznutí hranic měst byly digitalizovány hranice měst nad WMS mapou ze serveru ČUZK.
Veškerá úprava dat (konverze) byla provedena v programu ArcGIS 10.1 od společnosti ESRI (Environmental System Research Institute). Pro tvorbu a úpravu algoritmů bylo zvoleno prostředí MATLAB r2012a obdobě programu Python. Všechny statistické výpočty probíhaly v programovacím jazyku R uživatelského prostředí RStudio. Výsledky byly zpracovány v programu Microsoft Office Excel 2007. Práce byla sepsána v programu Microsoft Office Word 2007.
Prvním krokem bylo zajištění literatury (domácí i zahraniční) z důvodu seznámení se s problematikou fraktálu a jeho dimenzí. Následovala teoretická část, která byla věnovaná vysvětlení fraktálu, fraktální geometrii a fraktálním dimenzím. Dalším krokem byla tvorba rešerší, která zahrnovala dosavadní použití algoritmů v geografii a geovědách. Posléze proběhlo hledání vhodných dat a výběr vhodných dimenzí pro výpočty GIS. Po konzultaci s vedoucím práce byly zvoleny tyto tři dimenze:
1. pokrývací dimenze
2. korelační dimenze
3. lakunarita
Poté následovalo rozhodnutí, pro která města budou dané algoritmy použity. Zvolená města této bakalářské práce byla města České republiky, která mají počet obyvatel od 50 000 do 170 000, kvůli statistickému porovnání jejich dimenzí.
Vhodná data pro všechna města byla získána ze serveru GEOFABRIK. Tato data stažená z tohoto serveru musela být konvertována z vektorového formátu.shp do vhodných rastrových formátů.tiff a.jpg (viz kapitola 7).
Některé algoritmy této práce částečně pocházejí a byly upraveny ze stránky Mathworks a některé byly vytvořeny. Pro použití a tvorbu algoritmů byla také nastudována příručka matematického programu Matlab. V tomto programu byly veškeré algoritmy vyhotoveny.
Poslední krok spočíval ve statistických analýzách v programu RStudio mezi jednotlivými dimenzemi.
Celkem bylo provedeno 108 výpočtů, jejichž výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 2 až 7. Výsledky statistických analýz jsou znázorněny v tabulkách č. 8-10. Výsledné dimenze pro všechny tři algoritmy byly také znázorněny v grafech 1-6. Poté následovala tvorba webových stránek.