ÚVOD
Počátky meteorologických měření najdeme již v Kosmově kronice. V té době však žádné přístroje k měření teploty či výšky úhrnu srážek neexistovali. Jedinými dochovanými záznamy se tedy stává slovní informace jako: déšť, obodobí sucha, krutá zima apod. Takovýchto údajů najdeme spousty v mnoha zmámých či méně známých kronikách až do vynálezu teploměru a jeho prvnímu využití v meteorologii.
V českých zemích přístrojová meteorologie začíná v roce 1752 v Praze Klementinu. Ovšem do roku 1775 jsou data neúplná či nepřesná a tak se počátek meteorologie v českých zemích datuje až od roku 1775. 1. 1. 1775 vznikají v Praze Klementinu první tři klimatologické stanice. Na těchto stanicích se měří nejen teplota vzduchu, ale i úhrn srážek (dešťových i sněhových), zaznamenává se rychlost a směr větru a to třikrát denně v 7, 14 a 21 hodin. Dvě z těchto stanic sloužili úctyhodně až do roku 1993, kdy byli automatizovány. Další meteorologické stanice vznikají v Lanškrounu a Brně. Dalším pokrokem se stává klimatologická a srážkoměrná stanice v Olomouci roku 1850. Po tomto roce začíná meteorologický boom v českých zemích a síť stanic se začíná rychle rozrůstat.
V roce 1900 se na našem území nachází 433 stanic z čehož celých 61% jsou srážkoměrné. Vývoj české meteorologie byl ve 20. století stejně bouřlivý jako vývoj všech vědních oborů. V první řadě přicházely velké změny s různými režimy. Založení československého státu v r. 1918 a jeho budování vyžadovalo rozsáhlou činnost v oblasti státní správy včetně zakládání nových úřadů a orgánů, které měly nahradit dosavadní instituce se sídlem ve Vídni a Budapešti. Podobným vývojem prošla i československá meteorologická služba, která se institucionalizovala na rozhraní let 1919 a 1920 v Československém státním ústavu meteorologickém v Praze a která navázala na činnost Ústředního ústavu pro meteorologii a geodynamiku ve Vídni a Zemský ústav pro meteorologii a zemský magnetismus v Budapešti. Úkolem nového ústavu bylo shromažďovat a vědecky zpracovávat meteorologická pozorování z území Československa, rozvíjet a podporovat meteorologická bádání, účastnit se mezinárodního výzkumu v meteorologii, denně na vědeckém základě sestavovat předpovědi počasí a vydávat úřední dobrozdání (posudky) na žádost úřadů, organizací a soukromých osob. Prvním ředitelem ústavu se stal Rudolf Schneider (1881-1955) dříve působící v ústředním ústavu ve Vídni, klimatologickou službu vedl Alois Gregor (1892-1972) a všeobecnou a leteckou povětrnostní službu řídil Gustav Swoboda (1893-1956), později první generální sekretář Světové meteorologické organizace.[1]
Další změny přišli v roce 1954, kdy se k meteorologickému ústavu přidala hydrologie. Od roku 1955 se postupně vytvořila pracoviště s náplní aerologickou, hydroprognózní, publikační a knihovnickou, radioaktivity ovzduší, klimatologickou a technickou. Vznikl i hydrologický odbor pro povodí Moravy a laboratoř ochrany ovzduší. Pro zajišťování datové základny byla zřízena strojní početní stanice, která se stala základem pozdějšího výpočetního a telekomunikačního centra. Podle rozhodnutí nadřízeného ministerstva byla v roce 1963 zahájena výstavba hydrologických středisek v Brně, Ostravě, Ústí n. Labem, Praze, Hradci Králové, Českých Budějovicích a Plzni, která vytvořila základ dnešních sedmi oborově komplexních poboček ústavu.[2] V roce 1967 byl do ústavu začleněn třetí obor a to ochrana ovzduší.
V 90. letech s příchodem internetových technologií přichází zlaté časy meteorologie. Stanice se začínají postupně automatizovat a data není nutné sbírat manuálně a odesílat poštou. Nyní je možné je měřit téměř bez obsluhy a data okamžitě ukládat do centrální databáze. Dalším velkým krokem v české meteorologii bylo v roce 1996 výstavba meteorologického radaru ve Skalkách a jeho následovníkem v Brdech v roce 2000. Pomocí těchto radarů máme dnes přímý přenost předpovědi do mobilních zařízení s vysokou přesností.
[1] Historie ústavu [online]. Český hydrometeorologický ústav, [cit. 2017-05-02]. Dostupné online
[2] Historie ústavu [online]. Český hydrometeorologický ústav, [cit. 2017-05-02]. Dostupné online