Stěžejním bodem diplomové práce bylo zvolení vhodných klimatických jevů zpracovaných v Atlasu podnebí Česka pro další znázornění v této práci. Po dohodě s odborníky na kartografii a klimatologii, již se podíleli velkou měrou na tvorbě zmíněného Atlasu podnebí Česka, bylo vybráno 19 jevů teplotních charakteristik a 8 jevů pro srážkové charakteristiky. Z toho jasně plyne, že zde nejsou vypracovány všechny jevy z atlasu.

Tím nejzásadnějším krokem bylo seznámení se s problematikou a aktuálním stavem zadaného tématu. To probíhalo studiem tištěné literatury a literatury dostupné na internetu (diplomové práce, články, příspěvky, atd.). Úvodní studium literatury bylo rozděleno do 5 tematických bloků.

Oblast pokrývající klimatologii pokryly prameny především z internetu, kde je této problematice věnována velká spousta příspěvků. Zajímavé a přínosné byly bakalářské práce na téma Mapy odnebí Česka v prostředí Google Maps Štěpánová (2010) a Serverová aplikace pro automatickou tvorbu webové mapy teploty vzduchu z aktuálních dat na internetu Růžička (2010). Zmíněné práce vznikly na Katedře geoinformatiky na UP v Olomouci a k problematice klimatologie přispívají velkou měrou. Mnoho zajímavých informací lze najít v Atlasu podnebí Česka vytvořeným ČHMÚ a UP v Olomouci (2007), kde je názorně pomocí krátkých textů, grafů, tabulek a map vysvětleno klima České republiky. Objasnění některých termínů týkajících se klimatologie a jevů s ní spojených podala publikace od Miroslava Dosoudila Meteorologie a klimatologie. Animace byly poslední prostudovanou oblastí literatury. Najít ucelený přehled animací a jejich tvorby v českém jazyce i anglickém bylo velmi obtížné. Ale v bakalářské práci Animované mapy podnebí Česka v prostředí ESRI od Jakuba Vlosinského můžeme většinu těchto informací najít.

Celkový postup zpracování je možné shrnout do jednoduchého a názorného vyjádření pomocí uvedeného schématu. Z něj můžeme vyvodit šest základních kroků, které se musely provést k vyřešení zadání diplomové práce.

K úspěšnému zvládnutí všech vytyčených cílů na počátku práce bylo nezbytné studium literatury a internetových zdrojů, a to hned z několika oborů. Proto prvním z kroků bylo seznámení se s dostupnými podklady řešící obdobnou tematiku, především v oblasti klimatologie a tvorby map. Tím nejzásadnějším dílem byl Atlas podnebí Česka (Tolasz, 2007), který podává komplexní náhled na klima v České republice za třicetileté období 1961–1990. Důležité bylo seznámení se s daty poskytnutými ČHMÚ, s jejich obsahem, strukturou a souřadnicovým systémem stanic. Nezbytností bylo vyřešit problémy s hodnotou nula a s prázdným polem v datových souborech, aby se mohla data dále zpracovávat a nedocházelo ke špatné interpretaci.

Druhým krokem bylo navržení optimálního rozložení map podle kartografických zásad (Kaňok, 1999) nebo (Voženílek 2001), kde bylo zapotřebí některá fakta prokonzultovat s kartografem. Jednalo se o tvorbu mapové kompozice, o výběr měřítek, ve kterých budou mapy interpretovány, o správné vytvoření stupnice legendy, výběr podkladových dat, čímž se mimo jiné podrobněji zabývá ve své práci Friedmannová (2001).

Z dat byly vybrány jevy zastupující teplotní a srážkové charakteristiky, jež byly naměřeny na klimatologických (Příloha 1) a srážkoměrných (Příloha 2) stanicích od roku 1901 do roku 2010. Počet stanic se neustále mění, jelikož neustále přibývá nových měřících stanic, ale bohužel jsou i takové stanice, které svůj provoz ukončují. ČHMÚ uvádí (k červnu 2011) 179 klimatologických a 559 srážkoměrných aktivních stanic. Klimatologie je věda založená především na statistickém zpracování empirických údajů (Friedmannová, 2001). Proto bylo využito několika základních statistických metod ke zpracování dat a jejich následné vyselektování pomocí kontingenčních tabulek.

Vyselektovaná data se musela přeuložit do formátu .dbf, aby mohla být naimportována do prostředí ArcGIS 10.1 a tam se mohly k jednotlivým klimatologickým prvkům přiřadit souřadnice. Kvůli další práci byl zvolen po konzultaci s odborníkem z ČHMÚ souřadnicový systém S-42. Data, která měla přiřazené souřadnice se manuálně zkontrolovala a přeuložila do formátu .csv.

Předpodlení fáze započala konzultací s programátorem, kde se doladila automatizace postupu vedoucí k vytvoření jednotlivých gridů. Než se vytvořil grid se sledovaným jevem za jednotlivé roky, musela proběhnout etapa, během níž se z jednoho souboru ve formátu .csv vytvořily samostatné soubory podle let, které splnily zadané podmínky. Vzhledem k tomu, že měření jsou prováděna v nepravidelné konfiguraci bodů a současně se jedná o kontinuální jevy, je nutné hodnoty interpolovat, proto se z těchto souborů se vygenerovala data ve formátu .shp a následně požadované gridy. To vše proběhlo pomocí doprogramovaných utilit, které byly nadstavbou na programy, které poskytl Ing. Martin Stříž.

Z gridů se vytvářely hlavně časové animace, které byly spouštěny po jednotlivých letech, tedy co jeden krok, to jeden rok. Kromě animací byly gridy použity na tvorbu statických map. Pro ucelenější náhled na klimatologii ČR od roku 1901 do roku 2010 byly přiloženy tabulky a grafy, které mají především charakter doplňujích informací

 

Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geoinformatiky