Hlavním cílem této diplomové práce bylo provést kartografickou syntézu vybraných témat z mapování mluveného nespisovného jazyka v Českém jazykovém atlase. Dále pak vytvoření mapových výstupů z výsledků tohoto procesu a jeho statistické vyhodnocení.
V teoretické části práce byla pozornost nejdříve zaměřena na studium výzkumu nářečí jako takového, dále proběhla rešerše domácích a zahraničních jazykových atlasů a detailní studium Českého jazykového atlasu. Následně byl proveden výběr témat z ČJA, která byla určena pro vstup do samotné kartografické syntézy. Byla vytvořena tři kritéria, podle kterých bylo vybráno 16 map zobrazujících jev krácení.
V praktické části bylo prvním krokem georeferencování vybraných map a vektorizace jejich obsahu do formátu zpracovatelného v prostředí GIS. Výsledkem byly bodové, liniové a areálové prvky znázorňující jednotlivé jevy obsažené v mapách z ČJA. Následně byl vytvořen grafický návrh provedení znaků pro vektorizované vrstvy v prostředí ArcGIS Pro a uložen ve formátu STYLX. Snahou vytvořeného návrhu bylo zvýšení přehlednosti výsledných map. Těmi byly analytické nářeční mapy, které byly sestaveny v následujícím kroku. Vznikl tak soubor 16 map zobrazujících hláskové varianty s pomocí vytvořeného grafického návrhu.
Další fází bylo provedení typizace nad analytickými nářečními mapami. Po konzultaci s dialektologem vstupovalo do tohoto procesu 12 analytických nářečních map. Typizace proběhla na základě překryvné analýzy. Tou byla vytvořena vrstva obsahující jedinečné posloupnosti dlouhých či krátkých hlásek. Po provedení generalizace, kterou byly odstraněny části menší než 150 km2, bylo sestaveno šest typů krácení vokálů. Z výsledné typizace byla následně sestavena typologická mapa. Ta byla vstupem do procesu regionalizace, pro kterou byla využita metoda vizuálního hodnocení. Výsledkem bylo vytvoření regionalizace obsahující 13 typů regionů krácení vokálů. z níž byla následně sestavena mapa regionalizace.
Poté proběhlo statistické vyhodnocení vytvořené typologie a regionalizace. Hodnocen byl podíl zastoupení obyvatel pro každý typ a region, dále územní rozšíření jednotlivých typů a regionů v rámci území České republiky. Vypočten byl také podíl zastoupení typů a regionů krácení vokálu v rámci oblastí nářečí českého jazyka.
Jako poslední byl sestaven atlas s názvem „Atlas nářečí českého jazyka: krácení vokálů,“ do kterého byly zahrnuty analytické a syntetické nářeční mapy společně se statistickým vyhodnocením.
Splněním všech dílčích cílů byl naplněn hlavní cíl této diplomové práce. Odvozené výsledky a použité postupy bude možné využít v příštích příbuzných výzkumech jako příklad zpracování prostorových dialektologických map.