Dnes a v minulosti
Proces tvorby map se změnil zejména v oblasti zpracování, kdy vytvořit mapu není tak časově ani technicky náročné jako v minulosti. Toto ale nepřináší jen pozitiva, ale skýtá to v sobě i skrytá nebezpečí. K tvorbě map se tak mohou dostat lidé, kteří neznají kartografické zásady.
Pro vysledování rozdílů v tvorbě map městského prostředí v čase se autor snažil srovnat 2 mapy příbuzného tématu ze dvou atlasů z různých období.
Prvním atlasem, ze kterého se bude hodnotit mapa Domácnosti jednotlivců (Single Person Households) je Atlas města Portsmouth (Atlas of Portsmouth), který byl vydán v roce 1975 ve Velké Británii. Zpracovala jej katedra geografie univerzity Portsmouth Polytechnic. Je to analogový atlas ve formátu A3, orientovaný naležato s kroužkovou vazbou. Témata jsou zde rozdělena do 6 sekcí (Správa; Přírodní prostředí; Historický vývoj; Ekonomická struktura a společenská zařízení; Současný růst a změny). Obsahuje 29 map. Hodnocená mapa je v sekci Sčítání obyvatelstva a analýzy společnosti.
Druhá mapa nese název Podíl domácností samoživitelek na celkovém počtu domácností ve volebních okresech, 2002 (Lone Parent Households as Percentage of Total Households by Electoral Division, 2002) a je součástí atlasu města Galway (Galway City Atlas). Atlas byl vydán v roce 2004 v Irsku. Zpracovala jej Komise pro rozvoj města Galway (Galway City Development Board) ve spolupráci s Radou města Galway. Atlas je ve formě *.pdf, ve formátu A4, orientovaný naležato. Obsahuje celkem 30 map rozdělených do 9 tematických sekcí (Demografie a bydlení; Zaměstnání, Vzdělání; Doprava; Okolí; Vývoj společnosti; Dětská péče, lékařská péče a městské ubytování; Kvalita životního prostředí; Kultura). Hodnocená mapa patří do sekce Demografie a bydlení.
Kartografických chyb má méně mapa z roku 2004. Je otázkou, zda příslušné chyby jsou výsledkem práce méně zkušeného kartografa, nebo mapa odpovídala dřívějším možnostem technického zpracování, které zaznamenalo za posledních 30 let s rozvojem výpočetní techniky velký pokrok. Pravda bude zčásti na obou stranách. Je jasné, že ne vše lze přisuzovat technice (např. uvedení místního a časového určení za titul mapy nic nebrání). Každá mapa je ovlivněna subjektivním pohledem svého autora (to platilo v minulosti i dnes).
Nejvíce se technický pokrok projevil na estetické stránce mapy (i když v dávnější minulosti se dělaly velmi atraktivní mapy připomínající umělecká díla). „Novější“ a barevnější mapa je atraktivnější a na pohled příjemnější jak stroze vyhlížející mapa starší.
„Novější“ mapa je ve formě elektronické (*.pdf), je umístěna na internetu volně ke stažení, což umožňuje její jednodušší a rychlejší šíření a zvyšuje se tak možnost, že se dostane k vyššímu počtu čtenářů.
Na příkladu těchto dvou map se nepotvrdila obava, že „přístupnější“ technologie tvorby map, zvýší počet kartografických chyb.
