Závěr

Cílem práce bylo provedení analýzy retenční funkce krajiny pro zadané zájmové území Kopaninského potoka prostřednictvím vybraných GIS nástrojů. Těmito nástroji byly InVEST SDR, TerrSet, WaTEM/SEDEM a ArcGIS. V první části práce byla zpracována rešerše popisující jednotlivé metody výpočtů, vstupní data a použité modely a jeich algoritmy. Vstupní data byla popsána včetně uvedení alternativ jejich získání. Dále byly popsány použité způsoby získání dat pro potřeby výpočtů. Praktickou částí práce byla příprava vstupních dat a provedení samotných výpočtů retenční funkce krajiny prostřednictvím zadaných nástrojů a jejich vzájemné porovnání. Pro potřeby výpočtu prostřednictvím programu ArcGIS byl sestaven model umožňující výpočet retence sedimentů, ztráty půdy erozí a poměr odnosu sedimentů, který byl založen na algoritmech použitých u modelu InVEST SDR. Při přípravě vstupních dat bylo také vyzkoušeno několik způsobů získání vrstvy LS faktoru. Hlavním výsledkem práce byly mapy retence sedimentů dle jednotlivých použitých nástrojů, kterými byly vypočítány. Výsledky z modelu InVEST SDR a z ArcGIS byly velmi podobné, což bylo také očekáváno díky tomu, že byly oba modely založeny na stejném principu. Tímto byla také ověřena správnost sestaveného modelu. U výsledků výpočtů z programu TerrSet a WaTEM/SEDEM lze také spatřit určitou podobnost, ale hodnoty vypočítané retence jsou u modelu WaTEM/SEDEM výrazně vyšší než u všech ostatních modelů. Pro porovnání byly také určeny hodnoty celkové retence pro celé zájmové území a hodnoty průměrné a maximální retence. Hodnoty celkové retence byly u modelů InVEST SDR, ArcGIS a TerrSet téměř totožné (21-22 t/rok), zatímco u modelu WaTEM/SEDEM byla tato hodnota téměř dvojnásobná (39 t/rok). Nakonec byly zhodnoceny jednotlivé použité nástroje z hlediska náročnosti a preprocessingu dat. Nejsložitější metodou bylo sestavení vlastního modelu pro výpočet v prostředí ArcGIS, uživatelsky nejpřívětivější a s nejmenšími nároky na vstupní data byl poté model InVEST SDR.