Cíle práce

Cílem této bakalářské práce je provést formativní analýzu interaktivních mapových vizualizací v kontextu datové žurnalistiky. Vzhledem k rostoucímu využívání interaktivních map na webech zpravodajských portálů je důležité hodnotit nejen jejich informační hodnotu, ale také jejich skutečnou použitelnost z hlediska běžného uživatele. Interaktivní mapy často představují komplexní grafické prvky, které mohou být obtížně pochopitelné nebo přehlédnuté, což snižuje jejich efektivní využití.

Za tímto účelem byl navržen uživatelský test kombinující eye-trackingové sledování pohybu očí a metodu talk-aloud, který umožňuje hlubší pochopení strategie uživatelů při vyhledávání informací. Test byl realizován na vzorku 44 respondentů, rozdělených do dvou skupin podle předpokládané úrovně odbornosti.

Dílčí cíle práce

• Zaznamenat a analyzovat chování uživatelů při interakci s interaktivními mapovými prvky ve vybraných online článcích s datově-sociálním obsahem.
• Vyhodnotit míru úspěšnosti, chybovosti a efektivity při plnění úkolů, které ověřují, zda uživatel dokáže správně interpretovat informaci z interaktivní mapy.
• Identifikovat typické problémy a překážky při používání interaktivních map, včetně přehlédnutí prvku, nepochopení funkce nebo nesprávného vyvození informace.
• Porovnat chování laiků a expertů, a zjistit, zda mezi těmito skupinami existují rozdíly v orientaci, efektivitě nebo strategii při práci s mapovými vizualizacemi.
• Zhodnotit kontextové faktory, jako je umístění vizualizace v článku, přítomnost jiných grafických prvků, délka článku nebo způsob zvýraznění interaktivity.
• Navrhnout konkrétní doporučení pro zlepšení návrhu interaktivních map v datové žurnalistice, a tím přispět ke zvýšení jejich srozumitelnosti, přístupnosti a funkční hodnoty.

Důraz je kladen nejen na kvantitativní vyhodnocení (např. skóre úspěšnosti a doby plnění), ale také na kvalitativní aspekty pozorovaného chování, které umožňují detailní pohled na vzorce interakce uživatelů s mapou v kontextu žurnalistického článku.

Použité metody

Pro účely této práce byla zvolena formativní experimentální metoda, jejímž cílem bylo posoudit použitelnost interaktivních mapových vizualizací v datové žurnalistice a navrhnout doporučení pro jejich zlepšení. Formativní přístup zde představuje kvalitativní typ testování použitelnosti, zaměřený na identifikaci problémových míst v interakci uživatelů s vizualizací. Ačkoli samotný experiment nebyl iterativní, poskytl důležité vhledy do toho, jak uživatelé porozuměli vizualizacím v reálném kontextu online článků.

Respondenti plnili konkrétní úkoly nad předem vybranými žurnalistickými články obsahujícími interaktivní mapy. Během experimentu byl zaznamenáván jejich oční pohyb pomocí eye-trackingu, přičemž chování bylo doplněno také metodou talk-aloud, kdy respondenti nahlas popisovali své kroky. Pro sledování pohybu očí byly definovány tzv. oblasti zájmu (AOI), které segmentovaly článek na logické části (např. text, mapa, legenda, graf). Eye-trackingová data byla následně vizualizována formou sekvenčních grafů a jednotlivé záznamy sledovány metodou scanpath.

Pro podrobné vyhodnocení byly sledovány tyto metriky:
Úspěšnost odpovědi, zaznamenaná binárně (správně / nesprávně);
Obtížnost otázky, odvozená z průměrné úspěšnosti napříč všemi respondenty a klasifikovaná do třech kategorií;
Doba plnění úkolu, měřená pomocí oblastí TOI (Time of Interest) pro každou otázku zvlášť a rozdělená do tercilů dle rychlosti řešení;
Skóre respondenta, vypočtené jako součin výše zmíněných složek pro každou otázku, sloužící k porovnání celkového výkonu;
Chybovost, zaznamenaná u respondentů, jimž byla otázka během testu zopakována, s cílem zjistit, zda chyba pramenila z nepochopení nebo z práce s vizualizací.

Cílem těchto metod bylo nejen měřit výkon, ale zejména porozumět tomu, proč k chybám docházelo, jaké vzorce interakce se opakovaly a jaké faktory ovlivňovaly úspěšné použití interaktivních map v žurnalistickém kontextu.