Geoinformatické zpracování solitérní architektury 2. poloviny 20. století v Olomouci

Úvod

Solitérní architektura představuje významný fenomén městského prostředí. Zahrnuje prvky, které vynikají svou jedinečností a odlišností od okolí velikostí, významem, designem nebo materiály. Cílem je definovat a analyzovat pojem solitérní architektury a zaměřit se na její mapování a dokumentaci ve městě Olomouc a jeho okolí. Motivací pro toto téma je rostoucí zájem o ochranu a správu architektonických památek jako součásti kulturního dědictví. Solitérní architektura hraje specifickou roli v urbanistickém plánování a její význam často přesahuje lokální kontext. Práce se soustředí především na aplikaci geoinformatických analýz a vizualizaci jejich výsledků. Moderní geoinformační technologie umožňují detailní dokumentaci a analýzu těchto prvků, což vede k efektivním metodám jejich ochrany a prezentace. Výstupy zahrnují kartografické vizualizace a webové aplikace pro odbornou i širokou veřejnost. Výsledky přispějí k lepšímu pochopení významu solitérní architektury ve městě a poskytnou metodický postup pro další lokality a období.