Výsledky
Změny v rámci celé ČR
Celkový nárůst zalesnění odpovídá hodnotě 909,05 kilometů čtverečných. Díky tomuto výsledku můžeme sledovat rostoucí tendenci rozlohy zalesněných ploch. Šumavský bioregion prokazuje největší nárůst zalesnění. Největší pokles je přiřazen Českokrumlovskému bioregionu.Při srovnání zastoupení listnatých a jehličnatých lesů za časové období 1996 a 2012 jsou pozorovatelné zásadní změny. Zatímco zalesnění jehličnanů má v celkovém měřítku klesající tendenci, rozloha zalesnění listnatých lesů má rostoucí tendenci. Stále však svojí rozlohou dominují jehličnaté lesy. Šumavský bioregion disponuje největší rozlohou zalesnění jehličnatých lesů za oba roky 1996 a 2012. Krušnohorskému bioregionu patří největší rozloha zalesnění listnatých lesů za rok 1996. Za rok 2012 toto maximu patří Nízkojesenickému bioregionu. Největším zastoupením disponuje smrk ztepilý. Za oba dva roky má největší rozlohu (součet rozloh zalesnění všech bioregionů). Nejmenší rozlohu zalesnění má zastoupení vrb a to za oba dva roky 1996 a 2012. Největší pokles zasáhl zastoupení smrku ztepilého o 531,41 kilometů čtverečných. Největší pokles zalesnění mezi listnáči zaznamenalo zastoupení topolů. Naopak největším nárůstem zalesnění se pyšní zastoupení buku lesního, jehož rozloha zalesnění vzrostla o 560,09 kilometů čtverečných. V celkovém měřítku má rozloha zastoupení jehličnatých dřevin klesající tendenci, naopak zastoupení listnáčů disponují stále zvyšující se rozlohou zalesnění.
Poměr výskytu listnatých a jehličnatých dřevin
Výsledky párového t-testu
V jednotlivých kategoriích byl také aplikován párový t-test, jenž nám určil, jak moc jsou statistický rozdílné kategorie v jednotlivých letech. Statisticky vysoce významné rozdíly prokazují kategorie zastoupení smrku ztepilého, buku lesního, dubů, javorů, líp, jasanů, topolů, olší a zastoupení ostatních listnáčů. Statisticky nevýznamný rozdíl prokazují kategorie zastoupení borovice lesní, blatky s kosodřevinami, jedle bělokoré, ostatních jehličnanů, vrb, bříz, habru obecného a trnovníku akátu. Z náledující tabulky lze jednoznačně vyčíst, že hercynská podprovincie vykazuje největší statistický rozdíl ze všech 4 podprovincií. Naopak polonská podprovincie prokázala v rozsahu celého svého území statisticky nevýznamné rozdíly v druhové skladbě lesa.
Tabulka výsledků párového t-testu
Zpět nahoru