UPLATŇOVÁNÍ A PORUŠOVÁNÍ AUTORSKÉHO PRÁVA
V KARTOGRAFII A GEOINFORMATICE

Předkládaná rigorózní práce má dvě hlavní roviny – teoretickou a praktickou. V teoretické části se práce zaměřuje na analýzu autorsko-právní problematiky v oblasti kartografie a geoinformatiky v České republice. Obsahuje rozbor nejdůležitějších legislativních opatření, která se k problematice vztahují, a definuje způsoby jejich implementace v kartografii a v geoinformatice. Na základě studia literatury je zhodnocena úroveň autorsko-právní ochrany v České republice v kontextu historických a zahraničních aspektů.

V rámci dílčího cíle definování stavu řešené problematiky a vymezení legislativního rámce pro oblast kartografie a geoinformatiky bylo zjištěno, že ochrana autorských práv v České republice patří mezi nadprůměrné v rámci celosvětového standardu. Kapitola 3 uvádí nejzásadnějšími dokumenty, které mají na podobu autorsko-právní ochrany v České republice vliv. Jedná se o Bernskou úmluvu o ochraně literárních a uměleckých děl (1886), Mezinárodní úmluvu o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a televizních a rozhlasových organizací (1961), Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (1994), Smlouvu WIPO (World Intellectual Property Organization) o právu autorském a směrnice Evropské unie. Nejzásadnějším dokumentem české legislativy je Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

Dílčím výsledkem, který byl dosažen řešením vytyčeného cíle analyzovat problematiku autorských práv v kartografii a geoinformatice v České republice, je zhodnocení možností uplatňování autorského práva v dané oblasti v jiných státech světa. Z informací uvedených v kapitole 4 například vyplývá, že legislativa Slovenské republiky je v dané oblasti propracovanější než legislativa česká, ve většině států Evropské unie jsou však faktické rozdíly v autorsko-právní ochraně děl minimální, protože jsou legislativy jednotlivých států přizpůsobeny nařízením a směrnicím Evropské unie.

Legislativní rámec pro ochranu autorského práva v kartografii a geoinformatice v České republice je definován v kapitole 5. Jsou zmíněny organizace, které se na tvorbě platné legislativy podílely, především Nemoforum a ČAGI, dále je uveden detailní výklad platného autorského zákona a jsou zde uvedeny další zákony, které mají na řešenou problematiku významný vliv. Kapitola 5.1 zároveň definuje nejčastěji používané licence, které jsou v oblasti kartografie a geoinformatiky uplatňovány.

V aplikační části práce je řešena především oblast praktického uplatňování a porušování autorských práv v oblasti kartografie a geoinformatiky v České republice. Především na základě konkrétních výkladů zákona a odborných komentářů prof. Telce je zde definována ochrana státního mapového díla, státem poskytovaných dat a datových vrstev a produktů kartografie a geoinformatiky v komerční sféře.

Digitální i tištěná státní mapová díla podléhají stejné autorsko-právní ochraně jako díla vytvářená v komerční sféře, přičemž jedinou výjimku tvoří katastrální mapy. Ty jsou z autorsko-právního hlediska dílem volným, protože nejsou výsledkem tvůrčí činnosti. Správcem státního mapového díla je Český úřad zeměměřický a katastrální, který díla poskytuje na základě licenčního ujednání a konkrétně definovaných smluv. Autorsko-právní ochrana v komerční sféře kartografie a geoinformatiky je většinou uplatňována efektivněji, což vyplývá z možnosti implementace opatření nad rámec legislativní ochrany (například ochranné značky).

Kapitola 6.4 obsahuje rozbor etických aspektů v kartografii a geoinformatice. Jedná se o aspekty, které nespadají do legislativního rámce autorsko-právní ochrany, avšak jednání odborníků podílejících se na kartografických dílech a produktech GIS významně ovlivňují, pro některé společnosti jsou dokonce různé etické kodexy závazné.

Praktická rovina autorsko-právní ochrany v oblasti kartografie a geoinformatiky je prezentována v podobě konkrétních ilustračních ukázek zneužití kartografických děl a produktů GIS (kapitola 7). Jedná se o hlavní výsledek aplikační části práce, kdy byly na základě získaných poznatků řešeny konkrétní aspekty uplatňování a porušování autorského práva v kartografii a geoinformatice. Z důvodů, které jsou popsány především v diskusi, nebylo možné použít k rozboru konkrétních případů, které byly v historii české kartografie a geoinformatiky řešeny. Příklady proto byly vytvořeny tak, aby co nejvěrněji ilustrovaly závěry z teoretické části práce. Kapitolu doplňují přílohy práce, které definují na dalších příkladech možnosti užití kartografických děl a produktů GIS a v příloze 2 obsahují konkrétní komentář právníka. Aplikační část práce, včetně příloh této rigorózní práce, mohou být v mnohém nápomocny producentům kartografických děl a produktů geoinformatiky, kteří nechtějí jakýmkoliv způsobem porušovat autorsko-právní ochranu užívaných děl.

Způsoby, jak se může autor původního díla proti zneužití své práce bránit, tedy jaké možnosti mu poskytuje česká legislativa, jsou uvedeny v kapitole 8. Jedná se o dvě různé roviny soudního řízení – občanskoprávní a trestněprávní. V příloze 2 je pak v rámci komentáře odborníka definováno, jakých konkrétních opatření se může dotčený autor domáhat. Tresty vyplývající z autorského práva jsou definovány v závěru kapitoly 8.

Diskuse, která je zařazena jako kapitola 9 této práce, shrnuje kontroverzní oblasti uplatňování a porušování autorského práva v kartografii a v geoinformatice. Jedná se především o oblast státního mapového díla a jeho autorsko-právní ochrany i v oblastech, kde není zahrnuta žádná tvůrčí činnost, užívání leteckých a družicových snímků k nelegálnímu zisku prostorových charakteristik, nedostatek účinných opatření v řešení případů porušování autorského práva, apod.

Příloha 1 obsahuje popsané ilustrační příklady možnosti legálního a nelegálního užití vybraných produktů v oblasti kartografie a geoinformatiky v České republice, a to na základě platné legislativy a licenčních ujednání, která jsou na díla aplikována. Příklady byly zvoleny tak, aby byla zahrnuta díla digitální i tištěná a zároveň díla z komerční oblasti kartografie a geoinformatiky i z oblasti státem poskytovaných mapových děl a digitálních dat.

Příloha 2 obsahuje odborné komentáře JUDr. Michala Hudečka k vytvořeným ilustračním příkladům. Tyto příklady byly vytvořeny jako tři různé úrovně způsobu porušení autorsko-právní ochrany díla. Komentáře potvrzují závěry prezentované v předkládané rigorózní práci a obohacují práci o konkrétní pohled odborníka na právo.

Doporučení pro tvůrce kartografických děl a produktů v oblasti geografických informačních systémů, stejně jako pro uživatele těchto děl, kteří chtějí užívat tyto produkty nestandardním způsobem, jsou následující:

• Nikdy nešířit ani nijak nereprodukovat dílo jiného autora v původní ani pozměněné podobě, pokud není získán jeho písemný souhlas. Jedná se o všechny produkty kartografie a geoinformatiky – mapy, obrázky, tabulky, datové vrstvy, stejně jako jejich výřezy nebo jakákoliv jejich adaptace.

• Nikdy nepoužívat díla, u kterých není autor uveden. Například různé internetové stránky mohou obsahovat mapy, geovizualizace, snímky, apod. bez zřejmého autora. S určitou pravděpodobností se už v tomto případě může jednat o porušení autorsko-právní ochrany původního díla, především ale platí, že autorsko-právní ochrana platí u všech tvůrčích výsledků, tedy i když není autor uveden, jeho autorská práva k dílu stále platí.

• Podrobně studovat licenční ujednání a podmínky užití díla. I když je využita například licence creative commons a určitá část díla je z autorsko-právní ochrany uvolněna, stále se musí dodržovat pravidla pro jejich další zpracování, reprodukci a šíření. Stejně tak může být např. mapový server používán ve formě interaktivních oken s určitou konkrétní lokalizací například na osobních stránkách uživatele, ale nesmí být použit u stránek s komerčním obsahem, apod.

V práci je řešeno několik kontroverzních záležitostí. Doporučení pro efektivnější uplatňování autorského práva, platná pro tvůrce legislativních dokumentů, jsou následující:

• Uvolnit z autorsko-právní ochrany část státního mapového díla, která neobsahuje tvůrčí činnost jedince. Jedná se především o prostorovou složku, tedy správní hranice, říční síť, komunikace, výškové body, apod. Jejich zneužití se dokazuje velice obtížně, autorsko-právní ochrana díla je tak zábranou pouze pro část zpracovatelů a běžný občan nemá v podstatě šanci získat taková data pro užívání bezplatně. Další důvody jsou uvedeny v diskusi v kapitole 10.

• Definovat v legislativě konkrétně kartografická díla a produkty GIS. V mnoha případech řešení porušení autorsko-právní ochrany těchto děl musí být k uplatnění legislativních opatření chápana například mapa jako dílo grafické, tedy jakýkoliv namalovaný obraz, multispektrální družicový snímek jako běžná fotografie, datová vrstva jako jakákoliv jiná neprostorová databáze, apod. To proto, že v zákoně jsou definována právě díla grafická, fotografická a běžná databáze, ale nejsou zde v dostatečné míře definovány produkty kartografie a geoinformatiky. Výstižnější definice by v mnoha případech napomohla realizaci účinných opatření v ochraně autorských práv v oblasti kartografie a geoinformatiky.

• Umožnit v občansko-právním procesu finanční zadostiučinění v takové výši, která odradí další potenciální zneuživatele autorského práva. V současné době je pro vyčíslení finančního odškodnění (zadostiučinění) pouze prokazatelná hodnota ušlého zisku, případně jiných nákladů, v anglosaském právu tuto částku nemusí poškozený autor zdůvodňovat (uvedeno v Příloze 2) a soud se zabývá pouze její výší. Finanční částky proto mohou být mnohem vyšší a pro uplatňování autorsko-právní ochrany daleko účinnější.