Závěr
Úkolem této práce bylo aplikovat metody geoinformatiky a geostatistiky na tématiku znečištění podzemních vod a prověřit účinnost současných čistících technologií. Na této zajímavé problematice byly vyzkoušeny různé metody zpracování dat, a to jak na atributové tak i prostorové úrovni, a byla hodnocena vhodnost těchto metod.
Práce byla rozdělena do dvou hlavních částí – zpracování dat z tzv. podzemní těsnící stěny a dat z prostorově zajímavějšího rozložení kontrolních vrtů, pod označením mrak 5A. Tyto oblasti se lišily použitými technologiemi čištění a metodami analýzy.
Základ hodnocení byl postaven na základních popisných statistikách a grafické vizualizaci zájmových témat. Jednoduché grafické vizualizace (např. boxplot) se ukázaly jako velice efektivní nástroj pro rychle zhodnocení situace a porovnání rozdílů, například mezi jednotlivými reakčními bránami. Při vhodné úpravě dat a volby správné metody lze celkem snadno předpovídat hodnoty do budoucna pomocí různých regresních modelů. Naopak ne příliš dobře se osvědčily výpočty korelací – datový soubor byl příliš pestrý a proměnlivý na to, aby v něm byly nalezeny závislosti opakující se v jednotlivých bránách. Vypočtené korelační matice jsou ve výsledku také kvůli velkému množství atributů a míst pozorování méně přehledné. Rozporuplné výsledky přinesly shlukové analýzy – proběhly sice bez problému a identifikovaly shluky, avšak ty se příliš neshodovaly s existujícím rozdělením. Z toho plyne další závěr, že zpracovávaný datový soubor byl velmi proměnlivý ať už z hlediska času či prostoru, a z toho důvodu v něm byl velmi těžké hledat souvislosti a jednoznačně interpretovatelné vzory. Očekávalo se podobnější chování mezi jednotlivými bránami, avšak výše zmíněné rozbory výrazné shody zamítly.
Pomocí interpolací byly určeny centra znečištění v mraku 5. Mapové vizualizace také umožňují přehledně zobrazit převažující koncentrace jednotlivých polutantů. V mraku 5 je stále identifikováno silné znečištění, ale pomocí regresního modelu je patrný celkový trend poklesu. Závěrem této práce je nutno říct, že výsledky zjištěné geostatistickými analýzami vypovídají o vysoké efektivitě obou metod čištění použitých na lokalitě, a velké kvalitě soudobých dekontaminačních metod. Díky nim mohou být prováděny rozsáhlé sanační práce, které tak velkou mírou přispívají ke zdravějšímu životnímu prostředí a ekologické stabilitě krajiny.
2015 Karel Macků © Katedra geoinformatiky, Přírodovědecká fakulta, UPOL