Hlavním cílem diplomové práce byla analýza webových map, zaměřená na míru interaktivity těchto map a jejich uživatelskou percepci. Tento hlavní cíl byl realizován splněním dílčích teoretických a praktických cílů a byl v práci v plné míře naplněn. Ke splnění hlavního cíle práce bylo zapotřebí dokončit všechny teoretické i praktické dílčí cíle práce, bez kterých by nemohla být tato práce realizována.
Mezi teoretické dílčí cíle diplomové práce patří:
V praktické části diplomové práce byla zhodnocena míra interaktivity webových map, portálů a aplikací se zaměřením na uživatelské aspekty těchto map (uživatelská vstřícnost a míra adaptace různých skupin uživatelů). Hodnocena byla uživatelská (vizuální) stránka vybraných webových map, nikoliv jejich technické řešení a funkcionalita.
Praktické dílčí cíle bylo proto možné definovat takto:
Non-line dotazníkového šetření se zúčastnilo 140 respondentů. Cílem tohoto dotazníkového šetření bylo získat informace o potřebách a preferencích uživatelů webových map. Informace a poznatky získané z odpovědí byly dále zpracovány v rámci celkového hodnocení a byl na ně brán zřetel i při hodnocení jednotlivých otázek pomocí různých hodnotících eye-trackingových metod. Z dotazníku vyplynulo, že široká veřejnost nejvíce používá mapy.cz a google mapy. Pro předpověď počasí uživatelé používají nejvíce norský portál yr.no a také český In-počasí. Funkce, které uživatelé používají u webových map nejvíce, jsou: hledání trasy, možnosti exportovat a tisknout mapu a také zoom in/out. Participanti taktéž uvedli, že webové mapy nejčastěji používají vícekrát do týdne nebo pouze jednou do týdne. Dotazník, výsledky a grafy jsou podrobně popsány v kapitole 4.1.
V rámci hodnocení webových map byla vybrána podpůrná metoda hodnocení doplňující eye-trackingový test a on-line dotazník. Aby bylo hodnocení vypovídající a důvěryhodné, je vhodné jej doplnit o provedení základní analýzy použitelnosti map – hodnocení využitých metod kartografické vizualizace, funkcionalitu webových map a uživatelskou přívětivost. Tato metoda hodnocení probíhala pomocí tabulky, kde byly definovány tři aspekty a k nim odpovídající podotázky, které jsou popsány v kapitole 4.2. Booleanovské odpovědi byly zaznamenány v tabulce, která je dostupná jako přílohách této práce. V kapitole 4.3 jsou pak podrobně popsány vybrané webové mapy, kterým se dále podrobovalo eye-trackingové testování. V této kapitole jsou taktéž zhodnoceny metody kartografické vizualizace těchto map a vyhodnocení správnosti jejich použití.
Hodnocení vybraných aspektů webových map, které jsou zaměřené na míru interaktivity těchto map a jejich uživatelskou vstřícnost je dosaženo eye-tracking testem (kapitola 5), který je zaměřen na kognitivní pohled uživatelů. Experiment byl rozdělen na tři části – volnou prohlídku, dynamickou a statickou část. Do testu vstupovalo pět vybraných webových map s meteorologickou tematikou. Proč a jak byly mapy vybrány je popsáno v kapitole 4.2.. Testu se zúčastnilo 34 participantů a byli rozděleni do dvou skupin – experti a nováčci. Vyhodnocování probíhalo pomocí několika metod a výsledky byly náležitě okomentovány v kapitole č. 5.3. Nelze s přesností říci, jaké webové mapy dopadly v hodnocení nejlépe a které zase nejhůře. Lze pouze konstatovat, že některé mapy jsou více uživatelsky přívětivé (Windy, In-počasí, YR, DarkSky) a některé nikoli (Wundermap). Každá webová mapa je odlišná a na těchto rozdílech byly patrné i malé změny např. v kompozici mapy, které následně utvořily velké rozdíly v uživatelském vnímání daní mapy.
SWOT analýza stručně hodnotí silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti webových map. Tyto poznatky byly získány na základě eye-trackingového testování doprovázeném think aloud metodou a on-line dotazníku. Poznatky jsou shrnuty v jednoduchých a stručných bodech a platí všeobecně pro všechny webové mapy. Vzniklá SWOT analýza je postavena na subjektivních názorech autorky. Tyto názory vyplývají na základě výše zmíněných metod získávání. Samotnou SWOT analýzu a její popis se nachází v kapitole č. 6.