Správa CHKO Litovelské Pomoraví poskytla přibližně polovinu snímků v digitální podobě, avšak zbylá část byla ve formě černobílých leteckých měřičských snímků. Prvním krokem tedy bylo převádění analogových snímků do digitální podoby. Konkrétně se jednalo o skenování snímků ze dvou časových horizontů, a to z roku 1953 a z roku 1990. Problémem rovněž bylo, že sady snímků dodaných v analogové podobě nebyly kompletní, proto se přibližně 5 snímků pro každé období muselo dodatečné objednat z VGHMÚř v Dobrušce a poté také naskenovat. Snímky byly neskenovány na velkoformátovém skeneru Cougar Tx 36 na katedře geoinformatiky UP v Olomouci. Rozlišení bylo nastaveno na 150 dpi.

Poté následovala rektifikace naskenovaných snímků pomocí extenze ArcView Image Analysis 1.1 v programu ArcView GIS 3.1.

Rektifikace je obecný proces transformace polohy všech obrazových prvků z jednoho souřadného systému do jiného souřadného systému (P. Dobrovolný, 1998).

Pro rektifikaci byla využita jako referenční data ZABAGED - polohopis, odpovídající kladu listů ZM 1: 10 000 pro dané území, která byla poskytnuta Správou CHKO Litovelské Pomoraví.
Snímky z let 1936-38 a 2001 byly poskytnuty již rektifikované.

Po ukončení této fáze následovala časově nejnáročnější část, a to vytvoření vrstev využití země pro vymezené území. Jako nejvhodnější metoda pro extrahování informace pro tuto práci byla zvolena vizuální interpretace, která je ve srovnání s řízenou i neřízenou klasifikací nejpřesnější.

Vizuální interpretace je nejjednodušším a nejrozšířenějším druhem interpretace. Při vizuální interpretaci zpracovatel na základě pozorování kvalitativních i kvantitativních charakteristik objektů, zejména jejich interpretačních znaků, s použitím vlastních znalostí a na základě vlastních zkušeností, a určuje ze snímku různé objekty a hranice mezi nimi (Z. Murdych, 1985).

Nejprve tedy bylo potřeba řádně snímky prozkoumat a vytvořit vhodnou legendu, která zřetelně vyjadřuje typy využití země v CHKO Litovelské Pomoraví.

Pro záměry této práce byla zvolena následující legenda (Tab.3).

Poté následovala on-screen digitalizace (vektorizace) objektů na rektifikovaných snímcích v prostředí programu ArcView GIS 3.1. Tento postup byl při značné velikosti území velmi časově náročný - vektorizace zabrala přibližně 800 hodin práce.

Po dokončení vektorizace byly vytvořeny tematické mapy využití země z období 1936-38, 1953, 1990 a 2001, které vyjadřují strukturu krajiny. Pomocí extenze XTools byly pro všechny kategorie vypočítány jejich rozlohy v hektarech a další parametry, které byly potřeba pro následné analytické vyšetřování. Z těchto výstupů byly rovněž vytvořeny série tabulek a grafů pro přehlednou kvantifikaci výsledků.

Analýzy zahrnovaly zejména krajinně-ekologické indexy pro posouzení struktury krajiny. Konkrétně se jedná o koeficient ekologické stability, analýzu stálosti ploch, index tvaru polygonů, průměrnou velikost segmentů, procento zalesnění a počet segmentů.

Na základě těchto analýz a výstupů byl zhodnocen vývoj krajiny ve zkoumaném území.