Pod pojmem urban sprawl (sídelní kaše) je možné si představit spoustu nežádoucích charakteristik, které jsou pro tento typ suburbanizace typické. Patří mezi ně např. neúměrné a nekontrolované rozrůstání zástavby do okolní krajiny, přílišné zabírání úrodné půdy, rozsáhlé výstavby komerčních staveb v blízkosti obytné zóny, celkově nedostatečně regulovaný růst měst. Ne vždy však musí být urban sprawl považován a chápán pouze jako nepříznivý či nežádoucí jev. Výsledkem urban sprawl bývá většinou mozaikovitá struktura rozvíjených zastavěných ploch. Nabízí se otázka, co je hlavní příčinou takového neuváženého rozvoje. Odpověď je snadná. Velkou motivací jsou častokrát snahy jednotlivých subjektů o co možná největší zisk. Hlavním hnacím motorem je tedy vlastní prospěch individuálních vlastníků a investorů.
Metodika GIUS (geospatial indices of urban sprawl) byla vytvořena profesorem Johnem Hassem, který působí na Rowan University v New Jersey. Metodika byla navržena, aby byl rozpoznán a oddělen urban sprawl od smart growth (inteligentní růst) do volné krajiny. Byla aplikována na tři nově vzniklé městské části v Hunterdon Country v New Jersey. Metodika obsahuje sadu 12 indikátorů, které charakteristikou svých výpočtů určují, zda se jedná ve zkoumané oblasti o suburbanizaci typu urban sprawl nebo smart growth.