Metody

Jako první bylo potřeba přesně zjistit jaká hřiště se na webové stránce nachází a jak aktuální je popis jejich stavu a přiložené fotografie. Zde bylo zjištěno, že u mnoha hřišť jsou informace i fotky značně neaktuální.

Jelikož byla webová stránka naposledy aktualizována v roce 2015, bylo i potřeba zjistit, jaká hřiště byla za tu dobu nově vybudována. Tato hřiště se totiž na stránce nevyskytují a budou muset být nově přidány. Jako zdroj informací o nových hřištích posloužil bodový shapefile hřišť a sportovišť od pana Mgr. Jana Dygrýna Ph.D. z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého, který byl získán po osobní schůzce v červenci 2019. Nevýhodou bylo to, že shapefile obsahoval i některá zaniklá hřiště nebo hřiště, která nejsou vlastněna městem, a proto nemohou být vložena na webovou stránku. Následovali i schůzky s pracovníky Magistrátu města Olomouce, kde byl poskytnut další zdroj informací, a to soubor MS Excel od paní Ing. Martiny Gerhardové, Ph.D., kde byly vypsány informace o nových lokalitách hřišť, které vybudovalo město do roku 2018. Jako poslední zdroj informací byl dokument od paní Ing. Jitky Štěpánkové, která poskytla seznam hřišť, které spravuje Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství. Všechny zdroje byly analyzovány a byl vytvořen seznam. Tento seznam byl následně odeslán paní Ing. Jitce Štěpánkové, která zodpovídá za dětská hřiště, pro konečný výběr hřišť, které budou aktualizovány a vloženy na webovou stránku. Aktualizace se provádí na interní webové stránce města Olomouce, kam byl povolen přístup webmasterem Magistrátu města Olomouce Pavlem Snášelem.

Následovalo terénní měření, které nejdříve probíhalo v září a říjnu roku 2019 a následně od ledna do března roku 2020. Byla navštívena všechna veřejně dostupná hřiště. Měření probíhalo tak, že byla zaměřena dopadová plocha hřiště pomocí měřícího kolečka, které bylo zapůjčeno katedrou geoinformatiky. Pokud hřiště dopadovou plochu nemělo, byla zaměřena nejmenší plocha, ve které byly všechny prvky hřiště. Oplocená hřiště byla měřena po obvodu plotu. U hřišť s prvky, které měly každý samostatnou dopadovou plochu, byla zaměřena také nejmenší plocha, ve které byly všechny prvky i se svojí dopadovou plochou. U některých hřišť hranice nebyly přesné, a proto byl někdy použit odhad pro správné zaměření. Jakmile bylo vše zaměřeno, tak následovala fotodokumentace. Každé hřiště bylo vyfoceno z více úhlů a následně byl i samostatně vyfocen každý herní prvek, který se na hřišti nacházel. Jako doplněk byla vždy pořízena i 360‎° StreetView fotografie, která lze nyní prohlédnout na webu Google Maps a je i součástí ma pové aplikace.

Při terénním měření bylo dohromady pořízeno 1970 fotografií, různých popisků a informací. Proto bylo dalším krokem roztřídění fotografií a systematizace v pořízených datech. Jakmile byla tato úloha dokončena, byla data připravena pro vložení na webovou stránku. Následovalo vytvoření geodatabáze. Prvním úkolem bylo zjistit, jaký způsob je nejlepší pro co nejpřesnější vložení zaměřené plochy do digitální podoby. Byly studovány různé mapové portály, WMS ortofoto ČÚZK nebo ortofoto basemap, které nabízí ArcGIS Pro. Jako velmi kvalitní se jevil WMS ortofoto ČÚZK, se kterou se mohlo pracovat přímo v ArcGIS Pro. Nevýhodou ale bylo to, že měla malé přiblížení, a proto bylo obtížné zaměřovat hřiště. Zvolen byl tedy software Google Earth Pro, který má velmi kvalitní a aktuální snímky města Olomouce. Dále v něm jde velmi jednoduše a přesně vytvářet polygon, protože se zde zobrazuje délka jeho obvodu při vytváření. Zde musí být zmíněna důležitost terénního měření, protože snímky na některých místech byly neaktuální. Polygon hřiště, které nebylo na snímku aktuální, byl tedy vytvořen podle zápisků a neodpovídal leteckému snímku, který byl zobrazen na monitoru počítače. Výsledné polygony byly exportovány do souboru KML. Další práce již probíhala v softwaru ArcGIS Pro, kde byl jako první použit nástroj KML to Layer pro nahrání polygonů do softwaru. Dále musel být použit nástroj Project pro převedení vrstvy do souřadnicového systému S JTSK. Následovala kontrola správnosti rozměrů ploch, která byla úspěšná. K polygonům byla dotvořena atributová tabulka s různými atributy jako například název, kategorie, vlastník, omezení. Tato polygonová vrstva byla následně převedena i do vrstvy bodové. Tyto vrstvy dále poslouží k vytvoření finální mapy. Dále byla vytvořena přehledná mapa města Olomouce vyobrazující všechna hřiště a sportoviště, která se nachází na webové stránce společně s mapovou aplikací. Jako poslední byl vytvořen návod pro přidání nového hřiště do geodatabáze, který bude sloužit lidem, kteří nemají velkou zkušenost s GIS software.