Hlavním cílem bakalářské práce bylo zhodnocení replikací v databázových systémech PostgreSQL a MySQL. Prvním krokem bylo studium literatury a dostupných dokumentací týkající se daných databázích. V rešerši byly krátce vysvětleny základní pojmy potřebné k další práci. Krátce byla zmíněna úzká hrdla systému, která mohou ovlivnit chod samotné replikace. V neposlední řadě se v rešerši zmínilo dosavadní hodnocení databázových systémů, ze kterých bylo částečně možné vytvořit vlastní kritéria. Po navržení kritérií následovala praktická část. Začalo také primární seznámení se s nástroji pro monitorování vybraných kritérií a programy pro práci s databázemi.

Na základě rešerše a diplomové práce Mgr. Markéty Solanské byly inicializovány dva vybrané replikační mechanismy. Asynchronní logická replikace pomocí Slony-I a streaming logická replikace v MySQL. Testování probíhalo na dvou zařízeních – PC a NB, které pracovaly v rámci lokální sítě. Testovaná data byla vybrána z BPEJ, ArcČR 500, Data200 a NaturalEarth. Data se lišila strukturou a objemem, nejdůležitějšími proměnnými byl počet lomových bodů a počet záznamů.

Na datech byly provedeny změny geometrie tak, že se celá vrstva posunula v prostředí QGIS. Ihned se ukázalo, která data dělají největší potíže, co se zpracování požadavku týče. Vrstva BPEJ byla ihned vyhodnocena jako nejnáročnější, proto vstupovala jako hlavní prvek pro srovnání obou replikačních mechanismů. Během testování se sledovala kritéria a vždy bylo provedeno 10 měření, aby bylo možné vytvoření statistické analýzy. Součástí testování bylo také vytvoření různých podmínek, díky kterým byla zjištěna další východiska. Např. díky prohozeným rolím zařízení, kdy PC představovalo slave server, bylo zjištěno následující. Zatímco v prostředí extenze Slony-I byla replikace rychlejší při prohozených rolích (výkonnější PC je schopno rychleji k sobě změny zapisovat), u MySQL čas narostl. Druhou operací pro replikace byla změna čistě číselného atributu u nejnáročnější vrstvy – BPEJ, kdy se najednou změnila hodnota pro 30 000 řádků.

Po dokončení testování byla sesbírána všechna naměřená data a byla z nich vytvořena série grafů, boxplotů a tabulek. Díky nim bylo možné oba replikační mechanismy porovnat jak mezi sebou, tak v rámci různých podmínek. Nejdůležitější rozdíly mezi oběma systémy je způsob inicializace replikace. U Slony-I se změna prvotně zapíše na master serveru a až následně se posílají změny v datech na slave server. U MySQL je opačný přístup. V momentě, kdy se provádí změna na master serveru, se již provádí na slave serveru. Oba systémy mají své výhody i nevýhody, detailněji byly popsány v kapitole 7.

Součástí práce bylo vytvoření step-by-step návodů pro studenty. Oba dokumenty obsahují detailní popis jak replikaci díky danému replikačnímu mechanismu spustit. Návod je obohacen o sérii snímků, aby bylo pochopení postupu co nejjednodušší.