Bakalářská práce má dva hlavní výsledky. Prvním výsledkem je zhodnocení grafické notace VPL komponenty ArcGIS Diagrammer podle principů fyzických dimenzí. Druhým výsledkem bakalářské práce je Eye – Tracking test a porovnání výsledků testu s metodou fyzických dimenzí.
Hodnocení podle fyzických dimenzí
Pro hodnocení grafické notace ArcGIS Diagrammer bylo použito všech 9 principů fyzických dimenzí, které definuje Daniel Moody. Některé z nich odhalily nedostatky v grafické notaci VPL komponenty, které se poté autor této práce snažil pomocí návrhu na změnu notace odstranit.
První z těchto nedostatků byl odhalen pomocí principu sémiotické čistoty (kapitola 4.1). Je jím přetížení grafického symbolu pro třídu prvků. Pro 6 různých typů třídy prvků využívá grafická notace pouze jediný grafický symbol (Obr. 4.3). Uživatel diagramu tak nemá možnost rozeznat, zda se jedná o bodovou, liniovou, či jinou třídu prvků. Pro odstranění tohoto problému by bylo vhodné využít druhé visuální proměnné (například tvaru) nebo přidání malých ikon do grafického symbolu třídy prvků (Obr. 4.4)
Principem fyzické rozlišitelnosti byla zhodnocena míra rozlišitelnosti všech symbolů grafické notace VPL komponenty (kapitola 4.2). Ta pro vzájemné rozlišení symbolů využívá pouze jednu visuální proměnnou, a to barvu. Míru rozlišitelnosti snižuje i přechodný tón barvy, který není po celé ploše symbolu stejný, ale přechází ze sytějšího do slabšího tónu. V celém spektru symbolů grafické notace je mnoho dvojic, které jsou si svým barevným tónem velmi blízké (Obr. 4.5). I u tohoto nedostatku by ke zlepšení vedlo využití druhé visuální proměnné, tvaru (na základě tvaru rozeznáváme i objekty v reálném světě).
Principem sémantické jednoznačnosti bylo zhodnoceno, zda grafické symboly VPL komponenty obsahují indicie a vodítka k odvození jejich významu na základě jejich vzhledu (kapitola 4.3). Tento princip hodnotí nejen samotné symboly, ale i vztahy mezi nimi. Grafické symboly VPL komponenty ArcGIS Diagrammer neobsahují žádné indicie a vodítka pro odvození jejich významu. Jsou to prosté obdélníky. Výjimkou v tomto směru je výchozí hodnota podtypu třídy prvků, která je znázorněna tučným obrysem obdélníku se zelenou barevnou výplní (Obr. 4.12). Znázornění vztahů mezi prvky (relačních vztahů) je nedostatečné. Vztah není znázorněn žádnou linií, ale tento symbol je prostý obdélník s šedou výplní. Jediným způsobem jak dát uživateli diagramu vztah najevo, je za pomocí vhodného prostorového uspořádání symbolů diagramu (Obr. 4.6). Tento způsob je však velice subjektivní. Informace o tom, které prvky relace spojuje či kardinalita vztahu, jsou uloženy pouze v tabulce vlastností a nejsou ze samotného diagramu zřejmé. Ke zlepšení sémantické jednoznačnosti by mohlo dojít pomocí přidání malých ikon do grafického symbolu, tak jako bylo navrženo u symbolu pro třídu prvků, pro odstranění přetížení symbolu (Obr. 4.9). U relačních vztahů by ke zlepšení došlo pomocí automatického generování linií, které by se v diagramu zobrazily po nadefinování vztahu. Pro grafické znázornění kardinality vztahu by mohlo být využito některé z již existujících grafických notací (Chenova či IE notace).
Pro správnou interpretaci diagramu je důležitá jeho složitost. Tuto vlastnost diagramu hodnotí princip řízení složitosti (kapitola 4.4). Čím je počet symbolů vyšší, tím déle trvá interpretace diagramu na straně uživatele. U ArcGIS Diagrammer závisí velikost diagramu na velikosti prostorové databáze. Diagram může obsahovat menší, ale i velké množství symbolů (například ArcČR® 500). Počet druhů použitých symbolů se však neustále pohybuje v průměru okolo pěti až šesti (Obr. 4.6). Druhy použitých symbolů se liší v závislosti na druhu geodatabáze a jejím použití. Grafické symboly obsahují údaje o indexech a polích prvků (např. třída prvků), ale tyto informace lze jednoduše schovat pomocí dvojité šipky v symbolu (Obr. 4.10). Stejně tak by využití tohoto způsobu u symbolu datasetu vedlo ke snížení složitosti diagramu, kdy by symbol obsahoval třídy prvků, které v datasetu leží, a symbol by byl sbalovací pomocí dvojité šipky (Obr. 4.11).
Grafická notace ArcGIS Diagrammer obsahuje celkem 14 různých grafických symbolů. V praxi se však všechny používají v diagramu jen ve výjimečných případech. Některé prvky se používají jen pro specifické geodatabáze (např. geometrická síť pro inženýrské sítě). Z tohoto pohledu je tak princip ekonomie grafiky kognitivně ovladatelný (kapitola 4.8).
Pomocí principu visuální expresivity (kapitola 4.6) byla notace ArcGIS Diagrammer označena jako jednodimenzní. Tedy za notaci, která využívá pouze jednu visuální proměnnou nesoucí informaci. Touto proměnnou je barva. Tvar je pro všechny symboly stejný, a velikost symbolu je přizpůsobitelná dle autora. Ke zvýšení visuální expresivity je možno provést několik změn. První je, stejně jako u principu fyzické rozlišitelnosti, využití další visuální proměnné, tvaru. Druhým způsobem je využití velikosti symbolů, kdy při neměnné velikosti symbolů by měl symbol datasetu tříd prvků větší velikost (Obr. 4.11). Další možností je zvýraznění symbolu třídy prvků, například jako u výchozí hodnoty podtypy třídy prvků (Obr. 4.12).
Využití textového popisu v symbolech je využito velmi dobře. To bylo zjištěno pomocí principu duálního kódování (kapitola 4.7). V symbolech se nachází dva textové popisy. První z nich je název prvku, druhý je typ objektu. Název prvku je přizpůsobitelný dle autora. Popis typu prvku je neměnný, a dochází zde ke konfliktu u třídy prvků, stejně jako u principu sémiotické čistoty. Všechny typy třídy prvků mají stejný popis, a bylo by dobré tak popis rozlišit dle typu (Obr. 4.13).
Diagramy vytvořené v ArcGIS Diagrammer jsou samostatné diagramy, a nejsou součástí žádného systému diagramů. Princip kognitivní integrace tak nemohl být u této VPL komponenty použit (kapitola 4.5).
Testování metodou Eye - Tracking
Výsledky získané Eye – Tracking metodou, včetně samotného testu, jsou uloženy na přiloženém DVD. V této podkapitole jsou uvedeny některé zajímavé výsledky, které podpořily výsledky získané metodou hodnocení podle principů fyzických dimenzí. Výsledky jednotlivých otázek jsou ovlivněny náročností položené otázky, její odpovědi a velikosti diagramu. Čím náročnější otázka byla, tím déle respondentům trvalo najít odpověď (Graf 1), a tím vzrůstal i počet fixací u jednotlivých diagramů. Výsledky jsou také do jisté míry ovlivněny specifickým chováním respondentů. Projevily se v nich zvyklosti, jako čtení zleva doprava a shora dolů, ve směru hodinových ručiček apod.
V Eye – Tracking testu se potvrdilo velmi dobré využívání textového popisu grafických symbolů, které bylo hodnoceno principem duálního kódování (kapitola 4.7). Z celkového počtu 27 hodnocených respondentů se jich podle textového popisu symbolů v diagramech orientovalo 16, a podle barvy symbolů 11. To také zároveň potvrzuje nedostatečnou úroveň fyzické rozlišitelnosti (kapitola 4.2) grafických symbolů. Tyto fakta lze vyvodit z Tab. 3, kde je uvedena statistika orientace v diagramech při testu.
Dobré využití textového popisu ukázala i testová otázka č. 12, kdy měli respondenti hledat bodové třídy prvků. Jak víme z hodnocení podle principu sémiotické čistoty (kapitola 4.1), třída prvků má pro všechny své typy (celkem 6 typů) jeden grafický symbol. Nalezení správné odpovědi tak pro respondenty nebylo lehké. Z heat mapy této otázky je vidět, že respondenti sledovali všechny třídy prvků v diagramu přibližně stejně (Obr. 5.1). Úspěšnost odpovědí ale byla u této otázky poměrně vysoká. Správně odpovědělo 23 z 27 respondentů. Tuto vysokou úspěšnost lze připsat textovému popisu symbolů, kdy autor diagramu využil možnosti přizpůsobit název prvku jeho významu. Bodové třídy prvků tak měly předponu pnt.
Test potvrdil i dobré znázornění výchozích hodnot podtypu třídy prvků. Konkrétně otázka č. 6, kde respondenti hledali právě tyto výchozí hodnoty. Respondenti soustředili svůj pohled v diagramu do míst, kde se tyto hodnoty nacházely (Obr. 5.2).
Fyzická rozlišitelnost symbolů, která byla ohodnocena jako nedostatečná, se projevila v testu u otázky č. 9, kde měli respondenti hledat relační třídu prvků v diagramu. I přes jednoduchost otázky odpovědělo správně pouze 20 z 27 respondentů. Vzhledem k tomu, že šlo pouze o označení jednoho obdélníkového symbolu v diagramu, který obsahoval pouze 11 symbolů a nebyl příliš složitý, jde o poměrně nízkou úspěšnost, a rozlišení symbolů pouze barvou tak není opravdu dostatečné.
Na relační vztahy byly v testu zaměřeny otázky č. 10 a 11. V otázce č. 11 respondenti hledali, jakou kardinalitu má relace. Odpověď na otázku se nacházela v přiložené tabulce. Respondenti však v tabulce, která byla nastavena jako AOI oblast, strávili pohledem polovinu celkového času, po který byli v diagramu. Metoda scanpath u této otázky ukázala, že respondenti neustále svůj pohled střídali mezi diagramem a tabulkou (Obr. 5.5). Tuto skutečnost ukazuje i průměrná doba odpovědi i průměrný počet fixací, které u těchto dvou otázek patřily k nejvyšším v rámci celého testu. Úspěšnost odpovědí na otázky byla také velmi nízká (Tab. 3).