Cílem bakalářské práce byla příprava, průběh a analýza eye-tracking experimentu zaměřeného na rozdílnou strategií čtení stimulů mezi různými skupinami respondentů.
Pro naplnění tohoto cíle bylo v teoretické části zapotřebí studium rešerše literatury zaměřující se na hodnocení rozdílů mezi skupinou expertů a laiků a mezi muži a ženami. Celkem byly vybrány tři okruhy věnující se této problematice (medicína, letectví, kartografie). Bylo zjištěno, že experti dané problematice rozumí více, mají kratší fixace a danou operaci vykonají dříve než skupina méně odborných lidí. Dalším krokem byla vytvořena přehledná tabulka studií z rešerše literatury věnující se problematice hodnocení strategií čtení stimulů. Bylo zjištěno, že u některých studií zabývající se problematikou hodnocení strategií se strategie neřešila nebo se hovořilo o její budoucí realizaci. Pro hodnocení strategií bylo třeba se seznámit s nástrojem ScanGraph. Tento nástroj obsahuje tři výpočetní algoritmy (Levenshtein, Damerau-Levenshtein a Needleman-Wunsch), které bylo potřeba popsat a výpočetně porovnat (doba trvání operace) nad různě dlouhými řetězci a počty respondentů. Data pro dobu trvání jednotlivých operací byla manuálně vytvořena a vygenerována pomocí password generátoru a zapracována do tabulky pro srovnání výpočetní náročnosti každého z algoritmů. Bylo zjištěno, že nástroj ScanGraph má své omezení ve výpočtu při více jak 80 respondentech, což v dosavadně sledovaných studiích tohoto počtu respondentů nedosáhla žádná ze studií. Následovala příprava a realizace eye-tracking experimentu, kde bylo zapotřebí vhodně navrhnout stimuly, skupiny a počet respondentů. Po konzultaci s vedoucím práce byl navržen eye-tracking experiment s počtem 57 stimulů (22 map, 15 grafů a 20 reklam) pro celkem 60 respondentů (20 participantů pro každou skupinu kartografů, studentů jiných oborů a pracujících lidí). Pro záznam a export dat byl použit software SMI ExperimentCenterTM 3.7. Pro převod do prostředí softwaru OGAMA 5.0 byl použit nástroj smi2ogama. Analýza naměřených dat probíhala v prostředí nástroje ScanGraph (k analýze řetězců) a pro vizuální porovnání strategií kartografů, studentů jiných oborů a pracujících lidí byl použit software OGAMA 5.0. Při porovnání strategií jednotlivých skupin pomocí počtu fixací mezi jednotlivými skupinami bylo provedeno poměrově, protože každá ze skupin obsahovala jiný počet participantů.
Ve stimulech s mapami se kartografové nejčastěji dívali do mapy, poté do legendy. Studenti jiných oborů se také zaměřili první na oblast map, dále však na titul a poté legendu. Skupina pracujících lidí v případě stimulů map se více podobala skupině kartografů.
Stejně jako u map i u grafů se kartografové více zaměřili na hlavní část, kterou tvořil graf. Skupina studentů jiných oborů se ze stejné části dívala jak na graf, tak i na popisky os grafu nebo na nadpis grafu. Skupina pracujících se více podobala skupině studentů jiných oborů a taktéž nesledovala z velké části jen graf.
U stimulu reklam se všechny tři skupiny respondentů nejvíce dívaly na nadpis nebo nějaký tučný text, který popisoval danou reklamu. Na obrázek, který se v reklamě vyskytoval, se dívali z menší části. U stimulů reklam se nenachází žádný výrazný rozdíl mezi jednotlivými skupinami respondentů.
Statistické výstupy pro porovnání jednotlivých skupin byly vyhodnoceny jak pomocí grafů (krabicové grafy z prostředí MS Excel 365), tak ze softwaru RStudio verze 0.99.896 (Wilcoxonův test). Wilcoxonův test byl proveden pouze pro kartografy a nekartografy. Do nekartografů byla zařazena skupina studentů jiných oborů společně s pracujícími lidmi, protože počet respondentů ve skupině pracujících lidí byl malý. Výsledek Wilcoxonova testu prokázal, že mezi jednotlivými skupinami je statisticky významný rozdíl (hodnota p value je ve všech případech menší, jak 0,05). Lze tedy říci, že byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi skupinou kartografů a skupinou pracujících a studentů jiných oborů.