ZÁVĚR

Cílem této práce bylo analyzovat volně dostupná řešení pro analýzy eye-tracking dat. Jako nástroje pro tyto analýzy byly popsány ITU Gaze Tracker, eyePatterns, iComponent, Carpe a OGAMA. Poslednímu jmenovanému programu byla věnována zvýšená pozornost kvůli vysokému množství analyzačních nástrojů.

Součástí práce se stal i popis samotné instalace programu OGAMA z důvodu neobvyklosti určitých nastavení. Pro správný běh programu je také nutno zajistit instalaci několika prostředí. Proto i tyto informace jsou v manuálu zahrnuty. Dále byly popsány vlastnosti jednotlivých modulů, vliv nastavení jednotlivých parametrů na výsledek a funkcionalita jednotlivých tlačítek. V případě významné funkce je u ní také uveden příklad využití pro studium kartografických děl.

Aby bylo možné testování vlastností programu, bylo nejprve nutné naměřit eye-tracking data. Ta byla naměřena v kartograficky orientovaném experimentu za pomoci softwaru SMI a měřícího zařízení SMI RED 250. Zpočátku byla snaha provést toto měření přímo v programu OGAMA, to však díky chybě nebylo možné. Kromě těchto vlastních dat bylo využito i archivních experimentů KGI.

Dále bylo zapotřebí přenést data do softwaru OGAMA. Aby byl tento proces možný, bylo nejprve nutné provést změnu jejich formátu. K tomuto účelu vznikl program, který tento proces automatizuje. Kromě této funkce obsahuje i nástroj pro umožnění importu informací o oblastech zájmu a jejich generování pro pokrytí určité části stimulu.

K analýze nastavení parametrů obou programů pro dosažení shodné vizualizace fixací byly využity snímky stimulů s vykreslenými fixacemi z SMI BeGaze. Ty byly následně vloženy do programu OGAMA jako jednotlivé stimuly. Na ně byly vykresleny fixace a změnou atributů byla snaha o dosažení absolutní podobnost obou výsledků. Bohužel se mezi nimi nepodařilo najít vztah a zjištěné hodnoty jsou tak pouze doporučené.

Poslední kapitola se věnuje srovnání výhodnosti použití určitého programu pro konkrétní účel. Na základě těchto informací lze provést výběr softwaru s potřebnou funkcí a usnadnit tak zpracování řešeného úkolu.

Michal KUČERA | 2014