Úvod
Půdu lze pokládat za národní bohatství. Z tohoto faktu by mělo jasně vyplývat, že degradace půd v důsledku vodní eroze je nežádoucí. V konečném důsledku vodní eroze dochází k narušování funkčnosti půd a také k omezení produkční schopnosti půd. Výjimku v ohroženosti půd vodní erozí netvoří ani Česká Republika, která je vystavena negativním vlivům vodní eroze v podstatné míře. Jak uvádí Janeček a kol. (2007) je na území České Republiky vystaveno negativnímu vlivu vodní eroze až 50% orné půdy. Tento značný podíl ohrožení vodní erozí může být přikládán velkovýrobním hospodařením v průběhu minulého století, což mělo za následek narušení prostorově funkční struktury zemědělské krajiny. Nyní, v souvislosti s tímto problémem, dochází k mnohamilionovým škodám a především k ochuzování ornice, jakožto nejúrodnější části půdy, dále pak dochází ke zmenšování mocnosti půdního profilu nebo zvýšení štěrkovitosti půd. Půdy ale degradují nejen na fyzikální úrovni, ale také na úrovni chemické, kde můžeme zmínit problémy se snižováním obsahu živin v půdách nebo dochází k ochuzování o složku humusu v půdě. V důsledku vodní eroze také dochází i ke znečištění vod a to díky transportu erodovaných půdních částic a na nich vázaných chemických látek do vodních toků.
Z předcházejícího odstavce vyplývá, že problematika stanovování vodní eroze má své opodstatněné místo. Na druhé straně je nutno dodat, že vzhledem k množství navzájem se ovlivňujících faktorů je stanovování vodní eroze nesnadné a ani v dnešní době, době vyspělé výpočetní techniky, nám žádný z dostupných modelů pro výpočet vodní eroze není schopen poskytnout stoprocentně správné a nezkreslené údaje. Výsledek modelování erozních procesů může pak vytvářet základ pro návrh protierozních úprav, které představují například komplexní pozemkové úpravy nebo vhodnost setby zemědělských plodin.