Hlavním cílem práce bylo sestavit seznam doporučení pro přípravu fotogrammetrických dat pro 3D tiskové technologie. Jako vhodná forma seznamu doporučení byla zvolena tvorba pracovního postupu zahrnující kroky od doporučení pro sběr dat po předtiskovou přípravu modelu. Samotné práci předcházela rešerše specifik a chyb fotogrammetricky tvořených modelů, od nichž se odvíjel další postup. Byly zkoumány softwarové možnosti automatické detekce a odstranění těchto chyb. Současně proběhl výběr vyhovujících souborových formátů.
Na základě rešerše autor sestavil koncept pracovního postupu a jednotlivým krokům s ohledem na funkcionalitu, uživatelskou přívětivost a licenční řešení přiřadil vhodný software. Cílem bylo sestavit časově nenáročný a uživatelsky přívětivý postup. Vedlejším cílem bylo sestavení vývojové linie kompletně ve free and open source řešeních, čehož vzhledem k současným softwarovým možnostem nebylo zcela dosaženo a mohlo by být námětem na další práci. Koncept byl ověřen na několika případových studiích a optimalizován pro dosažení vyšší geometrické přesnosti a lepší uživatelské zkušenosti.
Studie byly podle typu snímaného objektu a vlastností fotogrammetrického materiálu rozděleny do třech kategorií. Předmětem studie první kategorie byly dva jednoduché objekty s ideálními vlastnostmi. Během zpracování těchto objektů nebyl pozorován žádný nedostatek a byly vytvořeny plnohodnotné 3D modely. Druhou kategorií objektu byla budova. U této studie se objevilo několik nedostatků v geometrii, které se ale sestaveným postupem podařilo ve větší míře odstranit nebo zcela opravit. V poslední studii byla jako zájmová oblast zvolena část města, při jejíž rekonstrukci byly použity pouze svislé letecké snímky. Svislé snímky ale neposkytují dostatečnou obrazovou informaci pro generování bodů po celém povrchu zájmové oblasti (zejména stěny budov) a během rekonstrukce se objevily chyby, jejichž časová náročnost oprav a kvalita výsledné polygonové sítě nedosahovaly požadované úrovně. Studie třetího typu byla vyhodnocena jako neúspěšná.
Vizuálním posouzením digitálních 3D modelů případových studií bylo zjištěno, které typy objektů jsou z hlediska geometrické přesnosti pro fotogrammetrické snímání vhodné a které nikoliv. Vhodnými objekty jsou zejména mnohotvárné nepravidelné objekty, na kterých se šum a nepřesnosti neprojeví ve vysoké míře. Příkladem takového objektu jsou kameny, kmeny stromů nebo sochy. Nežádoucími jsou naopak pravidelné geometrické objekty (např. budova). U tohoto typu objektu je ve vyšší míře patrná geometrická nepřesnost projevená především hrbolatými stěnami a zaoblenými hranami.
Výsledný a otestovaný postup byl sepsán do textového step-by-step návodu a doplněn množstvím ilustrací a obrázků. S jeho pomocí by měl být čtenář schopen postup aplikovat na vlastní projekty a z fotogrammetrického materiálu vytvořit plnohodnotný tiskový model. Sloužit by mohl například zájemcům vlastnícím 3D tiskárny jako alternativa modelování nebo studentům jako výukový materiál. Návod byl rovněž zpracován do formy instruktážního videa. Jako volné přílohy práce byly vytištěny dva fyzické modely. Cílem tisku bylo především ověřit kompatibilitu fotogrammetrických modelů s dostupnými metodami 3D tisku a potvrdit tak jejich tisknutelnost.
