Trasa č. 8 Loštice - Bouzov

Údaje o trase délka trasy 12, 6 km start Loštice cíl Bouzov doprava bus vhodné pro kolo: ano rychlý download GPX - trasa+wp GDB - trasa+wp CSV - trasa CSV - waypointy PDF - text

Na začátku trasy je možnost prohlídky Loštic, kde je mimo zdejší tradice - loštických tvarůžků k vidění i synagoga a židovský hřbitov.

Loštické tvarůžky
Pravé olomoucké tvarůžky jsou odtučněný měkký, pod mazem zrající sýr z netučného kyselého tvarohu. Mají zcela ojedinělou pikantní chuť, typickou vůni, povrch se zlatožlutým mazem a soudržnou poloměkkou až měkkou konzistencí s patrným světlejším jádrem. Tvar má zpravidla podobu kotoučků, kroužků, tyčinek, nebo nepravidelných kousků. Pravé olomoucké tvarůžky jsou stolní sýr.

Podniková prodejna A. W. v Lošticích
Adresa: Palackého 6, 789 83 Loštice, Tel: 583 401 220
Otevírací doba: po-pá: 7:30 – 17:30, so: 7:30 – 11:00

V podnikové prodejně najdete:
- kompletní sortiment Pravých olomouckých tvarůžků
- široký sortiment výrobků s tvarůžky
- další sýry a mléčné výrobky
- doplňkový sortiment (nápoje, suvenýry, turistickou známku No. 977, atd.)

Památník Adolfa Kašpara
Památník Adolfa Kašpara v Lošticích je umístěn v domě, ve kterém od roku 1911 do roku 1932 trávil léto se svou rodinou významný český knižní ilustrátor, rodák z Bludova, Adolf Kašpar. Poprvé navštívil Loštice v roce 1910. Zdejší kraj se mu zalíbil, koupil v Lošticích pozemek a nechal si zde podle vlastního návrhu vystavět dům, který vybavil podle svých představ o účelnosti a pohodlí. Sám si v něm navrhl a zařídil ateliér s vyhlídkou do kraje. V šedesátých letech 20. století rozhodl tehdejší Vlastivědný ústav v Šumperku zřídit v Kašparově domě umělcův památník. Adaptační práce alespoň zčásti vrátily objektu charakter a atmosféru doby, v níž Kašpar žil a tvořil. Zvláště zařízení výtvarníkova ateliéru přibližuje chvíle jeho tvorby. Za pomoci umělcovy rodiny a přátel byla shromážděna kolekce mistrových prací, která se stala základem průběžně doplňované umělecké sbírky, z nichž mnohé může návštěvník zhlédnout ve stálé expozici věnované mistrově tvorbě.

Židovská obec
První zmínka o židovském osídlení pochází z r. 1544. První židovská čtvrť existovala od 16. stol. SV od náměstí, v sousedství farního kostela. Kolem r. 1630 tu bylo 21 židovských. domů, po třicetileté válce r. 1677 už 26 domů (z toho 10 pustých) a roubená synagoga. Ghetto bývalo Z od náměstí, ve Ztracené ul. a v části dvou sousedních ulic. Zřízeno r. 1727. Skládalo se zpočátku ze 17, později až z 22 domů. Obecní dům (radnice) z r. 1766 na nároží Ztracené a Žádlovické ul. Po požáru z r. 1928 byly mnohé domy býv. ghetta zmodernizovány. První synagoga, roubená budova snad z 16. stol., stávala údajně na místě domu čp. 42, vedle katolického kostela, SV od náměstí. Zničena byla (pravděpodobně spálena) za švédského vpádu během třicetileté války. Druhá synagoga, roubená budova na podezdívce, postavena na témže místě r. 1651. V r. 1727 rozebrána a znovu postavena vnově zřízeném ghettu ve Ztracené ul. Příčina a rok zániku synagogy (pravděpodobně na konci 18. stol.) nejsou známy.

Třetí synagoga na J konci Ztracené ul. Postavena na místě druhé dřevěné syn. na přelomu 18. a 19. stol., do r. 1805 doplněna o patrovou obytnou přístavbu. Prostá zděná budova s klasicistními prvky. Bohoslužby do 2. svět. války, v letech 1966-80 využita jako městské muzeum, od r. 1968 dodnes současně i jako základní umělecká škola. Vnitřní zařízení se nedochovalo. Hřbitov 1 100 m JV od synagogy, 200 m J od silnice vedoucí do Palonína. Doložen r. 1554, dochovány náhrobky od 1. čtvrtiny 18. stol., pohřby i po 2. svět. válce. Cenné náhrobky barokního a klasicistního typu.

Hrad Bouzov
Založen na počátku 14. století, Búz z Búzova byl v letech 1317 - 1339 prvním známým držitelem hradu. Od poloviny 14. stol. jej drželi páni z Vildenberka, kteří v roce 1382 prodali panství moravskému markraběti Joštovi. Ten je pak v roce 1396 přenechal svému přívrženci Heraltovi z Kunštátu. V rukou pánů z Kunštátu zůstal hrad Bouzov s kratšími přestávkami téměř až do konce 15. století. Je pravděpodobné, že na hradě Bouzově se narodil pozdější český král Jiří z Poděbrad . Jiří z Poděbrad postoupil panství někdy před rokem 1442 svému stoupenci Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. V letech 1472 - 1696 byl v majetku mnoha různých českých a moravských rodů. Pak celé panství kupuje Řád německých rytířů. Od roku 1945 byl hrad ve správě Národní kulturní komise, Státní památkové správy, (Krajského) Vlastivědného ústavu (muzea) v Olomouci a od 1. 1. 1994 je ve správě státní příspěvkové organizace Státní hrad Bouzov. Dnešní podobu získal hrad po rozsáhlé přestavbě v letech 1895- 1910. Projekt a plány rekonstrukce vypracoval Georg von Hauberisser na základě požadavků a představ arcivévody Evžena Habsburského, velmistra řádu, který také celou stavbu financoval ze svých soukromých prostředků.

Provozní doba hradu:

Prohlídková trasa	duben a říjen(víkendy a svátky)		květen a září (denně mimo pondělí)		červen až srpen (denně mimo pondělí)
	provozní doba	poslední prohlídka	provozní doba	poslední prohlídka	provozní doba	poslední prohlídka
I.	9:00 – 15:00	14:30	9:00 – 16:00	15:00	9:00 – 18:00	17:00
II.		13:30		14:30	16:30
III.		13:30		14:30	16:30
IV.		14:00		15:00	17:00

I.Základní okruh
II.Po stopách majitelů
III.Jak se staví středověký hrad
IV.Hrad z ptačí perspektivy

^nahoru^