Údaje o trase délka trasy 10,1 km start Slatinice cíl Čelechovice na Hané doprava bus vlak vhodné pro kolo: ano rychlý download GPX - trasa+wp GDB - trasa+wp CSV - trasy CSV - waypointy PDF - text

Trasa začíná v obci Slatinice, kde se nacházejí stejnojmenné lázně. Odtud pak vede cesta lesem až na Velký Kosíř. Po cestě mine pomník k památce hávarie přerovské posádky vrtulníku. Z Kosíře se sejde do Čech pod Kosířem, kde stojí za prohlédnutí zámecký park i zámek. Z Čech do Čelechovic na Hané, kde je cíl této tras vede cesta lemující kopec Velký Kosíř.

Lázně Slatinice
Slatinické lázně, také nazývané "Hanácké Píšťany" leží v úrodné rovině na úpatí Malého Kosíře. Historické kořeny lázní sahají až do 16.století s prvními písemnými záznamy o léčbě sirnými prameny Vladyky Šimona z Nadějova. Zdrojem pro slatinická zřídla jsou atmosferické srážky zachycené slepenci, drobami spodního karbonu a devonskými vápenci, které přitékají krasovými dutinami a puklinami. V současné době je lokalita známá vývěrem sirovodíkových vod a prameny: sv. Václav pod sokolovnou, hloubka vývěru 165 m, sv. Vít u Zdráhalového, hloubka vývěru 150 m, Zdeněk ve mlýně, hloubka vývěru 13,4 m, sv. Jan u koupaliště, hloubka vývěru 160 m s teplotou vody v průměru 16 °C a dalším vývěrem u ubytovny Hanačka s hloubkou 289 m, který je uzavřen. V roce 1974 dostaly lázně statut moravských lázní. Čtyřista let jsou záznamy v lékařských knihách o významu zdejších léčivých pramenů, kdy slavný lékař Tomáš Jordán z Klasenburku v roce 1580 popsal léčivost sirnaté vody. Imponující je však i tradice skutečné lázeňské péče, která se ve Slatinicích poskytuje již 300 let. Na místě dnešní hlavní budovy (Morava) byly lázně zřízeny kolem roku 1679, ovšem léčivý pramen byl popsán již v roce 1545. Lázeňský objekt dal roku 1792 postavit Alois Josef Lichtenštejn. Podle informací památkářů je slatinická budova nejstarší zachovalou na Moravě . A to i přesto, že na moravském území lze najít i starší lázeňská místa, jako např.Luhačovice, či Velké Losiny, kde ovšem byly tamní lázeňské budovy v průběhu let různě přestavovány. Další budovy sloužící dnes k ubytování rozšířily lázeňský areál v letech 1939, 1942, 1980 (Hanačka, Mánes I a Mánes II). Základem lázeňské léčby jsou sirovodíkové koupele o teplotě 35 - 38 °C (silné sirnato-železité prameny mají nejvyšší radiovou emanaci z moravských lázní). Přírodní léčbu doplňují elektroléčby, krátkovlnná diatermie, procoinová iontoforéza, ultrazvuk, horské slunce, pulsní magnetoterapie, parafinové zábaly, perličkové koupele i podvodní masáže. V roce 1998 přibyla ještě uzavřená uhličitá léčba. Důležitá je i pohybová léčba - léčebný tělocvik. Cvičí se pod vedením odborných rehabilitačních pracovnic, individuálně i v malých skupinách. Účinný je zejména tělocvik v krytém bazénu s minerální vodou. Slatinické léčebné procedury umožňují pacientům velice úspěšnou léčbu chronických nemocí pohybového ústrojí, jde o nemoci z opotřebení kloubních chrupavek (arthrózy), degenerativní změny na páteři (vertebrogenní bolestivé syndromy) nebo o nemoci zánětlivého vodu (záněty kloubů, Bechtěrejevova nemoc), řídnutí kostí (osteoporóza), kloubní i mimokloubní revmatismus. Mnoho pacientů dochází po operaci velkých kloubů, zejména po totálních náhradách kloubů kyčelních a kolenních a po úrazech pohybového ústrojí s omezením pohyblivosti a v rámci předoperačních příprav.

Pomník na památku přerovských letců
Na místě letecké katastrofy poblíž obce Slatinice si příslušníci 231. "tygří letky" spolu s rodinnými příslušníky pozůstalých připomenuli smutnou událost, při které před osmi lety - 10. listopadu 1998 tragicky zahynuli čtyři příslušníci letky. Tehdy se vraceli s bitevním vrtulníkem Mi-24 z Irska, kde se zúčastnili cvičení "tygřích letek". Na domovskou základnu v Přerově jim scházelo několik minut letu. Ve složitých povětrnostních podmínkách selhaly navíc přístroje pro určení polohy letu a vrtulník narazil do kopce Velký Kosíř. Při katastrofě zahynuli naši kolegové, kamarádi, tátové od rodin - mjr. Jaroslav Chromý, mjr. Pavel Hurčík, por. Marek Josza a prap. Petr Cihlář.

Přírodní park Velký Kosíř
Přírodní park s nejvyšším vrcholem Hané-442 m n.m., je porostlý komplexem smrku a dubu, s příměsí akátu a vtroušené jedle. Klidovou oblastí byl vyhlášen v roce 1987. Na jeho jižních svazích do 18.stol. bývaly vinohrady. Na vrcholu Velkého Kosíře stávala rozhledna KČT. Bohužel byla stržena a dodnes se jedná o její obnově. Vrchol je místem četných turistických vycházek. Nalézá se tu i vrcholová kniha, o kterou pečuje KČT Smržice. Samotný Kosíř ukrývá nesčetné množství stop osídlení od nejstarších dob v několika lokalitách, např. prehistorické sídliště poblíž vrcholu, sídliště s valy u obce Čelechovice na Hané, neolitické mohyly, či feudální dvorec Gabrielov. Pod horou je zámek Čechy pod Kosířem či lázně Slatinice a další nádherná místa.

Čechy pod Kosířem
Čechy pod Kosířem jsou na Moravě, na úrodné širé Hané asi 15km od Prostějova ve směru na Kostelec na Hané. Zámek proslavil malíř Josef Mánes. V areálu zámecké zahrady najdete nefunkční cihlovou rozhlednu válcového tvaru asi 10m vysokou. Jak vypadala v době malířově uvidíte ve stálé expozici na zámku. Zámek je postaven na úpatí hanácké hory Kosíř 442m nad mořem. Původní název obce do r.1925 byl Čechy na Hané. První zmínky o ní pod Kosířem pocházejí z počátku 12. století. Ve 14. století pravděpodobně na místě dněšního zámku stála vodní tvrz obklopená dvěma rybníky. V průběhu 15. století tvrz značně zpustla. Až do počátku 18. století se často měnili majitelé panství a tvrze z řad domácí šlechty. Počátkem 18. století byla tvrz za kněžny Terezie z Lichtenštějna přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek s průčelím obráceným na jih. V roce1768 koupil panství císařský tajný rada Emanuel Tellez Menezes a Castro Silva -Taroucca, pocházející ze starého portugalského rodu. Jeho potomci vlastnili panství až do roku 1945. V letech 1839 až 1843 byl zámek v Čechách pod Kosířem - rodové sídlo Silva -Taroucců přestavěn do dnešní empírové podoby. Autorem plánu přestavby byl architekt M. E. Zerneckého. Ve stejné době byla vystavěna i vyhlídková věž a v roce 1852 byl vybudován pseudogotický skleník postavený podle návrhu a plánu Ignáce Ullmana.

Zámecký park
Zámecký park byl obnoven po roce 1987 podle návrhů Jaroslava Šubra. Původní zahrada vznikla mezi dvěma rybníky již za kněžny Terezie z Lichtensteina počátkem 18. stol. Barokně park zformoval hrabě František Štěpán Silva Tarouca v 70. letech 18. stol. a později ve 30 letech 19. stol. jej velkoryse upravil hrabě František Josef I. Silva Tarouca.

Čelechovický devon
Před 370 milióny lety zde teplý příboj mělkého devonského moře omýval korálové útesy. Ve vápencových sedimentech z té doby se nacházejí zkamenělé pozůstatky zástupců všech živočišných skupin prvohorních moří. K nejdůležitějším patří trsy tabulátních korálů, rohům a kalichům podobné rugosní korály, samostatně žijící korál Calceola sandalina, rsy stromatopor, ramenonožci, lilijice, mechovky, plži, mlži a skořepnatci. Nálezy zkamenělin z těchto míst lze zhlédnout v expozici v Muzeu Prostějovska. Lokalita Čelechovice na Hané patří k nejvýznamnějším a zkamenělinami nejbohatším paleontologickým lokalitám naší republiky. Čelechovický devon, odkrytý v řadě dnes již zarostlých a opuštěných lomů a výchozů mezi Čelechovicemi na Hané, Kaplí a Slatinkami, řadíme k mělkovodnímu vápencovému vývoji devonu. Devonský útvar na Moravě se vynořuje z třetihorních a čtvrtohorních sedimentů v podobě četných malých ostrůvků. V roce 1974 v katastru obce Čelechovice na Hané vyhlášena 2 chráněná území - Růžičkův lom a západní část Státního lomu.

Čelechovice
Obec Čelechovice na Hané tvoří s osadami Kaple a Studenec jeden politický a hospodářský celek. Rozkládá se v poměrně členitém terénu v blízkosti hanácké hory Kosíře, který má nadmořskou výšku 442 m. Ležící asi 6 km severně od okresního města Prostějova. Střed obce tvoří náves s budovou obecního úřadu, starou školou a kapličkou, západním směrem je střed obce ukončen „bránou“. Od středu obce se rozbíhají na všechny strany ulice s přízemními nebo jednopatrovými domy.

^nahoru^