GPS
  p r ů v o d c e    po olomouckém regionu
Trasa č. 5 Čechy pod Kosířem - Velký Kosíř - Slatinky - Čelechovice na Hané
Údaje o trase

délka trasy
10,1 km
start
Čechy pod Kosířem
cíl
Čelechovice na Hané
doprava
bus
vlak
vhodné pro kolo:

Začátek trasy je v obci Čechy pod Kosířem. V obci je zámek s parkem. Dále trasa pokračuje do prudkého kopce končící vrcholem Velký Kosíř. Z Kosíře vede trasa lesem až do Slatinek. Ze Slatinek se cesta stáčí na jih přes vápencové lomy až do Čelechovic na Hané, kde je cíl této procházky.

Čechy pod Kosířem
Zámek v Čechách pod Kosířem Čechy pod Kosířem jsou na Moravě, na úrodné širé Hané asi 15km od Prostějova ve směru na Kostelec na Hané. Zámek proslavil malíř Josef Mánes. V areálu zámecké zahrady najdete nefunkční cihlovou rozhlednu válcového tvaru asi 10m vysokou. Jak vypadala v době malířově uvidíte ve stálé expozici na zámku. Zámek je postaven na úpatí hanácké hory Kosíř 442m nad mořem. Původní název obce do r.1925 byl Čechy na Hané. První zmínky o ní pod Kosířem pocházejí z počátku 12. století. Ve 14. století pravděpodobně na místě dněšního zámku stála vodní tvrz obklopená dvěma rybníky. V průběhu 15. století tvrz značně zpustla. Až do počátku 18. století se často měnili majitelé panství a tvrze z řad domácí šlechty. Počátkem 18. století byla tvrz za kněžny Terezie z Lichtenštějna přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek s průčelím obráceným na jih. V roce1768 koupil panství císařský tajný rada Emanuel Tellez Menezes a Castro Silva -Taroucca, pocházející ze starého portugalského rodu. Jeho potomci vlastnili panství až do roku 1945. V letech 1839 až 1843 byl zámek v Čechách pod Kosířem - rodové sídlo Silva -Taroucců přestavěn do dnešní empírové podoby. Autorem plánu přestavby byl architekt M. E. Zerneckého. Ve stejné době byla vystavěna i vyhlídková věž a v roce 1852 byl vybudován pseudogotický skleník postavený podle návrhu a plánu Ignáce Ullmana.

Zámecký park
Zámecký park v Čechách pod Kosířem Zámecký park byl obnoven po roce 1987 podle návrhů Jaroslava Šubra. Původní zahrada vznikla mezi dvěma rybníky již za kněžny Terezie z Lichtensteina počátkem 18. stol. Barokně park zformoval hrabě František Štěpán Silva Tarouca v 70. letech 18. stol. a později ve 30 letech 19. stol. jej velkoryse upravil hrabě František Josef I. Silva Tarouca.



Přírodní park Velký Kosíř
cesta z Velkého Kosíře Přírodní park s nejvyšším vrcholem Hané-442 m n.m., je porostlý komplexem smrku a dubu, s příměsí akátu a vtroušené jedle. Klidovou oblastí byl vyhlášen v roce 1987. Na jeho jižních svazích do 18.stol. bývaly vinohrady. Na vrcholu Velkého Kosíře stávala rozhledna KČT. Bohužel byla stržena a dodnes se jedná o její obnově. Vrchol je místem četných turistických vycházek. Nalézá se tu i vrcholová kniha, o kterou pečuje KČT Smržice. Samotný Kosíř ukrývá nesčetné množství stop osídlení od nejstarších dob v několika lokalitách, např. prehistorické sídliště poblíž vrcholu, sídliště s valy u obce Čelechovice na Hané, neolitické mohyly, či feudální dvorec Gabrielov. Pod horou je zámek Čechy pod Kosířem či lázně Slatinice a další nádherná místa.

Čelechovický devon
Státní lom u čelechovic na Hané Před 370 milióny lety zde teplý příboj mělkého devonského moře omýval korálové útesy. Ve vápencových sedimentech z té doby se nacházejí zkamenělé pozůstatky zástupců všech živočišných skupin prvohorních moří. K nejdůležitějším patří trsy tabulátních korálů, rohům a kalichům podobné rugosní korály, samostatně žijící korál Calceola sandalina, rsy stromatopor, ramenonožci, lilijice, mechovky, plži, mlži a skořepnatci. Nálezy zkamenělin z těchto míst lze zhlédnout v expozici v Muzeu Prostějovska. Lokalita Čelechovice na Hané patří k nejvýznamnějším a zkamenělinami nejbohatším paleontologickým lokalitám naší republiky. Čelechovický devon, odkrytý v řadě dnes již zarostlých a opuštěných lomů a výchozů mezi Čelechovicemi na Hané, Kaplí a Slatinkami, řadíme k mělkovodnímu vápencovému vývoji devonu. Devonský útvar na Moravě se vynořuje z třetihorních a čtvrtohorních sedimentů v podobě četných malých ostrůvků. V roce 1974 v katastru obce Čelechovice na Hané vyhlášena 2 chráněná území - Růžičkův lom a západní část Státního lomu.

Památník Františka Palackého
památník Fr. Palackého Památník Františka Palackého na Kosíři byl postaven v roce 1898 nákladem obce Čelechovice na Hané s nápisem: SLAVME SLAVNĚ SLÁVU SLÁVŮ SLAVNÝCH. U tohoto památníku se zejména v období mezi dvěma světovými válkami vždy 5. července, v předvečer výročí upálení Mistra Jana Husa, konala slavnostní shromáždění několika stovek občanů z širokého okolí. Konaly se průvody s hudbou. Po vyslechnutí projevů představitelů kulturního života z Prostějova následoval kulturní program se zpěvem, recitacemi a hudbou. Tyto slavnosti byly zakončovány vypouštěním raket a zapálením hranice. Zajímavý byl osud památníku v době nacistické okupace, kdy musel být odstraněn a v místním kamenolomu zničen. Podle vyprávění čelechovické občanky paní Opluštilové byl zásluhou obětavých občanů p. Jana Menšíka a p. Josefa Vysloužila památník převezen do stodoly pana Menšíka (z č. 49), kde byl ukryt do konce války a majitel kamenolomu p. Přikryl vydal potvrzení o zničení památníku. Podle jiné verze se o jeho záchranu zasloužili strojmistr a dělníci z místního cukrovaru a uložili jej v hasičském skladišti. Potud se informace o památníku liší. Po válce dělníci z cukrovaru památník odvezli ke kameníkovi Koutnému do Kostelce na Hané, kde byl restaurován. Dne 27. srpna 1945 byl na původním místě slavnostně odhalen a předán veřejnosti. Slavnost se konala dopoledne u památníku a odpoledne na sokolském stadionu v Čelechovicích. Čistý výtěžek z této akce v hodnotě 30 000,- Kč byl darován obcím Lidice a Ležáky.

Čelechovice
Obec Čelechovice na Hané tvoří s osadami Kaple a Studenec jeden politický a hospodářský celek. Rozkládá se v poměrně členitém terénu v blízkosti hanácké hory Kosíře, který má nadmořskou výšku 442 m. Ležící asi 6 km severně od okresního města Prostějova. Střed obce tvoří náves s budovou obecního úřadu, starou školou a kapličkou, západním směrem je střed obce ukončen „bránou“. Od středu obce se rozbíhají na všechny strany ulice s přízemními nebo jednopatrovými domy.

^nahoru^