Údaje o trase délka trasy 5, 3 km start Mladeč cíl Litovel doprava bus vlak vhodné pro kolo ano rychlý download GPX - trasa+wp GDB - trasa+wp CSV - trasa CSV - waypointy PDF - text

Na této trase není mnoho waypointů jako jednotlivých zajímavostí, ale celkově vede trasa zajímavým prostředím. Tím jsou litovelské lužní lesy, patřící do CHKO Litovelské Pomoraví.

Mladečské jeskyně
Mladečské jeskyně se nacházejí nedaleko chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Složitý labyrint puklinových chodeb a dómů je vytvořen ve vápencovém vrchu Třesín. Podzemní prostory jsou místy bohatě zdobeny krápníky a sintrovými náteky. Mezi nejkrásnější partie patří tzv. Chrám přírody a Panenská jeskyně. Jeskyně byla známa od pradávna a je mimořádně významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou. Vedle kostí dnes již vyhynulých pleistocenních obratlovců zde bylo nalezeno mnoho koster lidí starší doby kamenné s četnými doklady o jejich činnosti (kamenné nástroje, ohniště).
Provozní doba:
leden-březen jen objednané skupiny (v so a ne zavřeno)
duben po – zavřeno, ut-pa – 9:00 – 15:00 (v so a ne zavřeno)
květen – září po – zaveno, ut-pa – 9:00 – 16:30 , so ne – 9:00 – 16:30
říjen po – zavřeno, ut-pa – 9:00 – 15:00, so ne 9:00 – 15:00
listopad jen objednané skupiny (v so a ne zavřeno)
prosinec zavřeno

Doba prohlídky Délka prohlídkové trasy teplota vzduchu
40 min 350 m 8,5 °C

Vstupné:
plné 60 ,-
důchodci 50,-
snížené 30,-
snížené:
děti ve věku od 6 do 15 let
držitelé průkazu osob ZTP a ZTPP
studenti po předložení průkazu o studiu do 26 let věku
členové Českého vazu ochránců přírody (ČSOP) po předložení průkazu
hromadné výpravy dětí do 6 let (např. mateřské školy)
Volný vstup:
děti do 6 let s výjimkou hromadných výprav dětí
zaměstnanci Správy slovenských jeskyní po předložení služebního průkazu
členové České speleologické společnosti po předložení služebního průkazu ČSS
členové Slovenské speleologické společnosti po předložení služebního průkazu SSS
Členové českého svazu ochránců přírody (ČSOP) mladší 15 let nebo po předložení průkazu mladého ochránce přírody
zaměstnanci správ jeskyní sdružených v ISCA

Příplatek:
Fotoaparát 30,-
Videokamera 100,-

Litovelské pomoraví
CHKO Litovelské Pomoraví se rozkládá na ploše 96 km2. Zaujímá úzký 3 - 8 km široký pruh lužních lesů a luk kolem řeky Moravy mezi městy Olomouc a Mohelnice. Ve středu CHKO leží starobylé královské město Litovel, které propůjčilo chráněné oblasti své jméno. Celé území CHKO leží v Olomouckém kraji, v bývalých okresech Olomouc a Šumperk. Poslání CHKO je trvale zajišťovat zvýšenou ochranu a ekologicky šetrné obhospodařování krajiny údolní nivy řeky Moravy s mimořádně vysokým soustředěním přírodních hodnot. Jádro CHKO a současně hlavní přírodovědný fenomén oblasti tvoří vnitrozemská říční delta (přirozeně meandrující tok řeky Moravy, která se větví v řadu bočních stálých i periodických říčních ramen) a navazující komplexy cenných lužních lesů, vlhkých nivních luk a mokřadů. Do Litovelského Pomoraví patří také krasové území vrchu Třesín se známými veřejnosti zpřístupněnými jeskyněmi a oblast chlumních listnatých lesů Doubrava. Okrajově zasahují do CHKO plošně nevýznamné enklávy orné půdy a zastavěná území obcí. (ezi Mohelnicí a Olomoucí se řeka Morava vine jako modrá tepna širokou nivou. Její vody omývají ploché štěrkové náplavy, jenž jsou domovem kulíků říčních a pisíků, a strmé břehy, kde své nory hloubí bobři či ledňáčci. Přirovnáme-li Moravu k tepně, pak srdcem oblasti jsou lužní lesy, které společně se systémem tzv. selských hrází plnily již od středověku také protipovodňovou funkci. Nejpozoruhodnějšími biotopy lužních lesů jsou bezesporu periodické tůně, ve kterých se na jaře vyskytují vzácní korýši - žábronožky a listonozi. Pro své mimořádné přírodní hodnoty zde bylo vyhlášeno několik maloplošných zvláště chráněných území (NPR Ramena řeky Moravy a Vrapač, PR Litovelské luhy), dále je třeba zmínit komplex mokřadních luk na samém okraji Olomouce (PR Plané loučky a Chomoutovské jezero - významná ornitologická lokalita). Mokřadní část CHKO byla v roce 1993 zařazena do Ramsarského seznamu významných mokřadů. Druhou polovinu oblasti tvoří masiv Doubravy, mírně zvlněná pahorkatina, kde se díky rozumnému hospodaření v minulosti (lichtensteinské panství) zachoval komplex chlumních doubrav. Na jižních svazích nad Moravou (PR Doubrava) dosahují své severní hranice rozšíření četné teplomilné rostliny. Na druhém břehu Moravy se zvedá vápencový Třesín - NPP, výrazná krajinná dominanta severozápadní části CHKO, jenž se svými jeskyněmi a teplomilnými společenstvy luk a lesů na jižních svazích kontrastuje s nivou Moravy.) Základní údaje: Rozloha: 96 km2 Geografická orientace: 49° 37´ - 49° 48´ , 16° 57´ - 17° 16´E Nadmořská výška: 210 (řeka Morava) - 345 m (masiv Doubravy) Vyhlášení: vyhláška MŽP ČR č. 464/1990 Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO: - 2 národní přírodní rezervace - 1 národní přírodní památka - 13 přírodních rezervací - 12 přírodních památek Dále jsou v působnosti Správy CHKO Litovelské Pomoraví národní přírodní rezervace Strabišov-Oulehla, Špraněk, Zástudánčí a Žebračka a národní přírodní památky Chropyňský rybník, Křéby, Park v Bílé Lhotě, Na skále, Státní lom, Růžičkův lom a Hrdibořické rybníky.

Litovel
Královské město Litovel založil v polovině 13. století český král Přemysl Otakar II. V jeho těsném sousedství stála již řadu let slovanská rybářská ves (dnešní tzv. Staré město), jejíž existenci umožňovala rozvětvená řeka Morava. 6 ramen protéká Litovlí dodnes a dodává městu osobitý ráz i romantické pojmenování Hanácké Benátky. Rybářský původ města připomíná také městský znak – kapr a štika v modrém poli. Z královského města se po husitských válkách stalo na několik století poddanství. Litovel patřila postupně do majetku rodů Vlašimů, Boskoviců a Lichtenštejnů. Éra Boskoviců (16. století) byla pro město velmi významná, Litovel pod jejich vládou vzkvétala a úspěšně se rozvíjela. Naopak Lichtenštejnové, kteří Litovel vyženili na počátku 17. století, ve svém velkém majetku nevěnovali Litovli velkou pozornost a ta postupně ztrácela svůj význam. K úpadku se přidala třicetiletá válka, která se městu nevyhnula a následné období velkých požárů a morových epidemií. Litovel se ocitla na prahu úplné zkázy, z níž se město jen pomalu zotavovalo. Významný zlom ve vývoji města znamenala konstituce a zrušení poddanství v roce 1848. Litovel se stala okresním městem a rychle se zvyšoval počet českých obyvatel. Podnikaví čeští občané se zasloužili o vytvoření řady nových podniků a rozvoj města nejen na hospodářském poli. 20. století zahájila Litovel již zcela pod českou správou díky vítězství Čechů v obecních volbách. Po světových válkách a období komunismu se vrátilo do Litovle kouzlo svobody. Vznikají nové podniky, obchody i restaurace, které znovu zhodnocují historické domy s klenutými síněmi a vracejí život léta opomíjené a zanedbávané historii Královského města Litovel. Z více než 700letého vývoje města se zachovala v Litovli řada památek. Litovel se může pyšnit mimo jiné dvěma „nej“ – nejvyšší radniční věží na řece Moravě vysokou 72 metrů, jejíž ochoz je přístupný pro veřejnost, a nejstarším funkčním kamenným mostem na Moravě (který je zároveň 3. nejstarší v celé ČR po Karlově mostě v Praze a mostě v Písku). K vidění je však v Litovli mnohem více památek a krásných míst. Jmenujme např. zbytky městských hradeb, kapli sv. Jiří - po zmíněných hradbách nejstarší zachovanou stavební památku ve městě, morový sloup na náměstí, kostel sv. Marka a sv. Filipa a Jakuba, nádhernou novorenesanční budovu gymnázia zrcadlící se v hladině rybníka ve Smetanových sadech, švédskou desku připomínající vyplenění města švédskými vojsky.

^nahoru^