Trasa č. 1 Olomoucké kašny

Údaje o trase délka trasy 1, 3 km start Kašna Tritonů cíl Merkurova kašna doprava MHD vhodné pro kolo: ano rychlý download GPX - trasa + wp GDB - trasa + wp CSV - trasa CSV - waypointy PDF - text

Tato trasa provádí po olomouckých kašnách. Tyto se nacházejí v historickém centru města Olomouce. Je to soubor 7 kašen, 6 barokních a jedné novodobé.

Kašna Tritónů
Kašna Tritónů patří do souboru olomouckých barokních kašen. Kašnu zdobí sousoší v nadživotní velikosti: dva mořští muži - Tritóni - nesou na svých ramenech mušli s chlapcem a vodními psy. Dva delfíni po stranách plní funkci chrličů vody. Tato kompozice nezapře inspiraci slavnou římskou fontánou del Tritone na Piazza Barberini. Nádrž kašny je bohatě profilovaná a má půdorys obdélníka se segmentově prolomenými stranami. Historie Kašna Tritónů vznikla v roce 1709. Autorem její nádrže je olomoucký kamenický mistr Václav Render, s jehož jménem je spojena většina olomouckých barokních kašen. Sousoší s Tritóny vytvořil neznámý putující sochař. Kašna byla původně umístěna na křižovatce dnešních ulic Denisovy, Ztracené, Ostružnické a Pekařské a byla viditelná v průhledech ze všech uvedených ulic. Na dnešní místo byla přenesena z komunikačních důvodů v roce 1890.

Caesarova kašna
Caesarova kašna je nejznámější a umělecky nejnáročnější olomouckou kašnou. Její sochařská výzdoba představuje bájného zakladatele města – císaře Gaia Iulia Caesara. Na imitovaném skalisku uprostřed nádrže je socha jezdce na vzpínajícím se koni. U nohou mu leží dvě mužské postavy s kartušemi – jedná se o personifikace řeky Moravy a Dunaje - a dále sedící pes - narážka na věrnost města panovníkovi. Socha Caesara je umístěna tak, že svou tvář odvrací od olomoucké radnice směrem k Michalskému návrší, kde údajně stával tábor římských vojsk. Autor sousoší Jan Jiří Schauberger se inspiroval jezdeckou sochou římského císaře Konstantina Vítěze od Gianlorenza Berniniho ve vatikánské Scala Regia. Nádrž kašny s prolamovanou profilací je dílem olomouckého kamenického mistra Václava Rendera. Caesarova kašna vznikla v roce 1725. Městská rada zadala zakázku na její vyhotovení olomouckému kamenickému mistrovi Václavu Renderovi, který si ke spolupráci přizval mladého sochaře Jana Jiřího Schaubergera. Tento talentovaný sochař vytvořil Caesarovu jezdeckou sochu jako svůj mistrovský kus v necelých pětadvaceti letech.

Neptunova kašna
Neptunova kašna znázorňuje římského boha moří, Neptuna, který je také známý jako řecký bůh Poseidón. Bojoval se svým otcem Kronem (= čas) a jeho meč byl rozťat na známý trojzubec. Na olomoucké kašně drží Neptun trojzubec směrem dolů, čímž uklidňuje vody a chrání město. Sochař Michael Mandík vytvořil sousoší s centrální figurou Neptuna. Robustní postava antického boha je umístěna na skalisku se čtveřicí mořských koní, sloužících také jako chrliče vody. Pod Neptunovou postavou zanechal na skalisku sochař svou signaturu „MAN/DIK/FE“. Historie Neptunova kašna na Dolním náměstí je první a nejstarší ze souboru šesti olomouckých barokních kašen. Pochází z roku 1683. Na jejím vytvoření spolupracovali sochař Michael Mandík, rodák z Gdaňska (s jehož jménem se pojí řada dalších barokních monumentů ve městě) a olomoucký kameník Václav Schüler.

Jupiterova kašna
Jupiterova kašna na Dolním náměstí vznikla jako poslední ze souboru olomouckých barokních kašen. Sochu antického vládce bohů Jupitera se svazkem blesků v pravici a orlem u svých nohou vytvořil původem tyrolský sochař Filip Sattler. Socha je umístěná na starším, poněkud naddimenzovaném podstavci. Přesto patří - díky dynamickému pojetí a zdařilému proporčnímu řešení - ke kvalitnějším dílům vrcholného moravského baroka. Jupiterova socha nahradila na původní starší kašně sochu sv. Floriána, která byla i s vanou nádrže dílem olomouckého kamenického mistra Václava Rendera. K výměně došlo roku 1735 ve snaze o tématické sjednocení sochařské výzdoby olomouckých barokních kašen. Až na původní Floriánovu kašnu, znázorňovala sochařská výzdoba ostatních nově vzniklých kašen postavy z antické mytologie. Užití mytologických námětů v dané době souviselo s oslavou světské moci.

Arionova kašna
Novodobá Ariónova kašna se nachází na jihozápadním nároží radnice. Námětem sochařské výzdoby je antická pověst o řeckém básníkovi, pěvci a hráči na kitharu Ariónovi, kterého zachránil z mořských vln delfín, přivábený Ariónovým zpěvem. Oválný bazén kašny je zapuštěný pod úroveň dlažby a nese tři bronzové skupiny: obelisk na krunýři monumentální želvy a dále sousoší dvou dětí a stojícího Arióna s delfínem. Další plastika želvy je k radosti nejmenších obdivovatelů díla umístěná na sousedním prostranství vedle nádrže. Všechny plastiky jsou pokryty drobnopisným reliéfním dekorem, jehož úlohou je oslavit Moravu, město Olomouc a Olomoučany. Ariónova kašna vznikla v roce 2002 v rámci rozsáhlé rekonstrukce Horního náměstí a doplnila tak soubor olomouckých barokních kašen inspirovaných antickou mytologií. Tato sedmá olomoucká kašna je dílem zdejšího rodáka sochaře Ivana Theimera a architektky Angely Chiantelliové.

Herkulova kašna
Herkulovu kašnu zdobí socha bájného antického hrdiny Herkula. Socha v nadživotní velikosti s kyjem v pravé ruce je umístěna na podstavci uprostřed nádrže. V levé ruce drží Herkules šachovanou orlici – symbol města, kterou chrání před sedmihlavou hydrou. Na těle hydry zanechal autor sousoší svou signaturu „Mandik“. V rámci Mandíkovy sochařské tvorby patří Herkulova kašna k nejzdařilejším dílům. Herkulova kašna je dílem gdaňského sochaře Michaela Mandíka a olomouckého kameníka Václava Schülera. Vznikla v letech 1687–1688 a je druhou nejstarší olomouckou kašnou. Původně se nacházela na místě čestného Sloupu Nejsvětější Trojice na Horním náměstí, jehož stavbě musela roku 1716 ustoupit a byla přenesena na dnešní místo před severní průčelí radnice.

Merkurova kašna
Merkurova kašna je považovaná za umělecky nejkvalitnější ze souboru olomouckých barokních kašen. Socha antického patrona obchodníků Merkura je dílem sochaře Filipa Sattlera. Merkur drží v pravici caduceus – jeden ze svých atributů. Vertikální pojetí postavy s rozevlátou drapérií se blíží tvorbě předního představitele římského vrcholného baroku - Gianlorenza Berniniho. Kašna je velmi zdařile zakomponovaná do prostoru rušné křižovatky. Historie Merkurova kašna vznikla v roce 1727 za spolupráce olomouckého kamenického mistra Václava Rendera a sochaře Filipa Sattlera, původem z Tyrol. Sattler byl jedním z mladých autorů, které Václav Render zval ke spolupráci na významných městských zakázkách.

^nahoru^