ZÁVĚR
Cílem bakalářské práce bylo navrhnout a sestavit varianty kartografické vizualizace vývoje sítě stanic ČHMÚ. V první části byly nastudovány a popsány práce studentů a odborníků, kteří se věnovali vizualizacím časoprostorového vývoje. Ke studiu rešerše byly vybrány práce studentů katedry geoinformatiky i odborné publikace zahraničních autorů. Součástí rešerše byl popis mapových portálů vybraných meteorologických společností. Žádná ze zmíněných společností nemá vlastní kartografickou vizualizaci vývoje sítě stanic. Navíc byly popsány kategorie a funkcionalita stanic ČHMÚ.
V praktické části práce bylo detailně popsáno, jakým způsobem byla zpracována poskytnutá tabelární data z databázové aplikace ČHMÚ CLIDATA. Z dat byly především odstraněny neúplné údaje, kde stanicím chyběly souřadnice. Údaje o vzniku a zániku stanice musely být sjednoceny do požadované podoby. Následně byla data uložena do vlastní pracovní geodatabáze. Vrstvě byla vytvořena symbologie pomocí geometrických znaků rozlišující stanice podle typu.
Z takto připravených dat bylo možné začít vytvářet jednotlivé vybrané varianty vizualizací. Celkem byly vytvořeno pět variant vizualizací, a to Série statických map, Statická mapa vývoje, Animace, Heat mapy jako výsledky statistických analýz (Kernel Density, Hot Spot, Outlier) a Space-time cube. Proces tvorby byl důkladně popsán a vhodně doplněn obrázky a tabulkami. Při tvorbě výsledků byl kladen důraz na vytvoření různých způsobů vizualizace časoprostorového vývoje. Tato část práce by mohla sloužit dalším studentům při volbě metod a tvorbě časoprostorových vizualizací. Na základě výsledků byl zhodnocen a popsán vývoj sítě stanic ČHMÚ na území ČR v mezi lety 1775–2018.
Dílčím cílem práce byla prostorová analýza reprezentativnosti sítě stanic. Tohoto cíle bylo dosaženo pomocí metody regionalizace. Nejprve byly vybrány, generalizovány a sjednoceny tři vrstvy popisující charakter území. Nově vytvořená vrstva typů území byla analyzována dvěma přístupy. První přístup hodnotí území na základě nejbližšího okolí stanice. Tímto způsobem vznikly tři regiony (plně reprezentováno, částečně reprezentováno a nereprezentováno). Druhým přístupem bylo hodnocení území na základě podobnosti typů území s typem území, ve kterém se stanice nachází. Tímto způsobem vznikly dva regiony. Přestože druhý přístup byl vyhodnocen jako nedostatečně popisující území z hlediska reprezentativnosti, spojením výsledků byla identifikována území, která nejsou vyhodnocena jako reprezentována ani v jednom z přístupů. Tyto oblasti jsou důležité pro hlubší zkoumání a analýzy, zda by bylo vhodné v těchto oblastech síť stanic rozšířit. Analýza reprezentativnosti byla podrobně popsána, aby mohla potenciálně pomoci dalším studentům ve tvorbě nových přístupů prostorových analýz.
Ve výsledcích autor práce ohodnotil vytvořené varianty vizualizací z hlediska vhodnosti využití pro vizualizaci časoprostorového vývoje bodových dat. Hlavního i dílčích cílů bylo dosaženo, jelikož autor práce navrhl, sestavil a ohodnotil několik různých variant vizualizací časoprostorového vývoje bodových dat. Pro zobrazení stanic byla navržena a vytvořena nová symbologie, jenž rozlišuje stanice podle typu. Výsledkem je soubor kartografických produktů, jenž zobrazuje vývoj sítě stanic ČHMÚ na základě zvolených variant vizualizací. Autor popsal vývoj sítě stanic a provedl analýzy reprezentativnosti dvěma analytickými přístupy. Spojením výsledků těchto analýz došlo k identifikaci nereprezentovaných území, na která by bylo vhodné se dále zaměřit při budování sítě stanic.
