Výsledky práce

Cílem práce bylo hodnocení vizualizačních nástrojů pro porovnávání sociologických dat. V první části práce je popsán stav současné problematiky, zahrnující témata rozdělené pozornosti, vizuální porovnávání a metody vizuální kompozice. Následně byly popsány vizualizační metody pro porovnávání geografických dat zobrazených v mapách.

Tvorba map

V této části práce je popsán postup tvorby mapových vizualizačních nástrojů pro porovnávání sociologických map. Pro tvorbu byla využita online šablona Leaflet, do které byly implementovány prvky multiple view a swipe. Tvorba nástrojů byla realizována postupně, od základního zobrazení map, až po přidání pokročilých funkcionalit jako je synchronizace kurzorů u multiple view a prvek posuvníku u nástroje swipe. Dalším krokem bylo vybrání sociologických dat, která budou v mapě zobrazena. Byly vybrány sociologické ukazatele z databáze DataPAQ pro Českou republiku a data z Eurostatu pro státy Evropské unie. Následně byla navržena struktura osmi úkolů, podle kterých byla sociologická data upravena pro potřeby experimentu. Kromě sociologických dat byly přidány i mapy zobrazující historickou podobu města Olomouce, které byly taktéž zahrnuty do experimentu. Následně byly podle struktury úkolů data upravena a implementována do přichystaných šablon.

Eye-tracking experiment

Eye-tracking experiment byl realizován za účelem porovnání efektivity vizualizačních nástrojů multiple view a swipe. Nejprve byly připraveny zadání pro konkrétní úlohy a následně byl sestaven design experimentu. Funkčnost experimentu byla ověřena na pěti studentech, jejichž zpětná vazba pomohla k opravám nedostatků. Samotný experiment proběhl na katedře geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci. Během experimentu bylo celkem otestováno 45 respondentů rozdělených do tří skupin (studenti geoinformatiky, studenti sociologie a náhodní studenti univerzity. Experiment obsahoval celkem 14 úloh vždy po dvojici pro každou z vizualizačních metod, včetně čtyř úloh pro seznámení respondentů s prostředím map. Po dokončení experimentu účastníci vyplnili psychologické dotazníky pro doplnění informací o kognitivním stylu.

Analýza dat

Nejprve byly označeny oblasti zájmů, které představovaly jednotlivé úkoly v experimentu. Následně byly automaticky přiřazeny fixace účastníků k jednotlivým snímkům reprezentující úkoly multiple view. Výsledky přiřazení fixací byly následně opraveny, kvůli mezerám v datech. Z tohoto důvodu byly opravy fixací provedeny pouze u osmi úloh využívající metodu multiple view. Pro přiřazení fixací u úloh využívající metodu swipe byly vybrány dva úkoly. Zde byly manuálně přiřazeny fixace pro všech 45 respondentů. Následně u těchto deseti úloh byly vymezeny oblasti zájmů. Následně byla data exportována a připravena pro analýzu.

Výsledky

Výsledky experimentu ukázaly, že metoda swipe byla celkově efektivnější než metoda multiple view, a to zejména z hlediska časové náročnosti a nižší chybovosti. Průměrná doba řešení úloh pomocí swipe byla kratší, a zároveň respondenti udělali méně chyb než při použití metody multiple view. Ve srovnání jednotlivých úloh byla metoda swipe statisticky významně rychlejší ve větším počtu případů a tento trend se opakoval napříč všemi skupinami respondentů. Analýza efektivity podle typu úkolu ukázala, že swipe je vhodnější pro úkoly vyžadující rychlé porovnání mapových prvků (Difference), zatímco multiple view se osvědčila u úloh typu Point. U úloh typu Region nebyl mezi metodami zjištěn žádný významný rozdíl. Eye-tracking analýza potvrdila, že hlavním zdrojem informací pro řešení úloh byly mapové části, zatímco legendy byly sledovány minimálně. Rozložení pozornosti mezi jednotlivé části rozhraní se mezi metodami výrazně nelišilo, s výjimkou delšího sledování informačních oken u multiple view. Doplňující analýza psychologických dotazníků ukázala, že i když kognitivní styl neměl zásadní vliv na výkonnost, určité rozdíly v rychlosti a chybovosti mezi jednotlivými styly naznačují odlišné strategie práce při porovnávání dat. Celkově lze tedy říci, že metoda swipe se ukázala jako vhodnější volba pro většinu úkolů, zejména tam, kde je potřeba rychle porovnat prostorové informace. Výběr metody by však měl být vždy přizpůsoben charakteru konkrétní úlohy.