Překrytím výsledků všech sledovaných charakteristik zjistíme, že některé transekty vykazují obdobný chod hodnot.
Jednoznačně nejlépe srovnatelné jsou transekty 4 a 9, které v případě pH a vlhkosti vykazovaly minimální proměnlivost v rámci transektu a v případě dostupného dusíku nárůst od trvalého travního porostu směrem do lesa. Oba se nachází na jižním svahu a řadí se mezi tři ze všech nejsušší. Polohově jsou si relativně velmi blízko a oba leží na dřínových doubravách. Do této skupiny by bylo možné zařadit i transekt 3, ovšem důvodem velmi mírné proměnlivosti je zde zřejmě především typ ekotonu, který představuje stepní oko uvnitř lesního porostu.
Podobným popisem lze charakterizovat i transekty 5, 6 a 8, tedy celou lokalitu Ždánice. V případě vlhkosti i pH hodnoty výrazně klesají od trvalého travního porostu směrem do lesa. Co se týče dostupnosti dusíku, dochází k nepravidelným fluktuacím, na transektu 6 také k mírnému vzrůstu hodnot směrem do lesa. Všechny tři transekty spojuje lesní typ, kterým je hlinitá buková doubrava s ostřicí chlupatou na stinných svazích (2H4).
Transekt 10 je možné považovat za určitý přechod mezi oběma výše popsanými skupinami. Chod pH je výrazný, chod vlhkosti méně, což by mohlo být způsobeno poměrně velkým sklonem svahu a lze je přirovnat k transektům lokality Ždánice. Průběh dostupnosti dusíku naopak koresponduje spíše s transekty 4 a 9 a hodnoty narůstají od trvalého travního porostu do lesa.
Transekt 1 ve všech sledovaných charakteristikách vykazuje neobvyklý průběh hodnot, v případě dostupnosti dusíku dokonce opačný trend. Tento transekt se jako jediný ze sledovaných vyskytuje v bezprostřední blízkosti zemědělsky využívané plochy (vinice) a lze tedy předpokládat, že určitý podíl na průběhu hodnot má antropogenní ovlivnění. Toto odůvodnění však z důvodu určité jedinečnosti transektu nelze potvrdit.