Cílem diplomové práce bylo zhodnotit stávající stav odpadového hospodářství města Frýdku-Místku za pomocí standardních postupů a pomocí dostupných informačních technologií. Stejně jako u jiných diplomových prací, tak i v této jsou základními stavebními kameny informace a data. Bylo zapotřebí získat základní přehled informací o odpadovém hospodářství města a zmapovat jeho aktuální stav.
Při sběru dat a informací bylo důležité získat digitální datové sady, které by bylo možné dále využít při tvorbě jednotlivých analýz. Jednalo se o data adresních bodů, silniční sítě, katastrálních území a digitální katastrální mapu města Frýdku-Místku. Tyto data jsou dále popsány v následující kapitole. Dalším úkolem bylo získat již zmíněné evidence nádob na komunální odpad od Frýdecké skládky, a.s. Pro následnou tvorbu prostorových analýz bylo nutné získat statistické informace nejen o demografii města Frýdku-Místku, ale také o odpadovém hospodářství města za minulé období. Další fáze práce se skládala z terénního průzkumu a mapování nádob na odpady.
Jak již bylo předem řečeno, ve spolupráci se zaměstnanci společnosti Frýdecká skládka, a.s. byly zmapovány nádoby na odpady typu P110, K1100, kontejnery na separovaný odpad a odpadkové koše. Toto mapování se provádělo přímo při svozu jednotlivých nádob. Při svozu odpadů zaměstnanci skládky zakreslovali do papírových katastrálních map v podobě bodů umístění jednotlivých nádob na odpady. Pro zmapování velkoobjemových kontejnerů poskytli zaměstnanci Magistrátu města Frýdku-Místku, odboru životního prostředí a zemědělství vlastní evidenci tohoto typu nádoby na velkoobjemový odpad, kterou měli v podobě excel tabulky.
V některých případech bylo zapotřebí vydat se přímo do terénu a prozkoumat některé souvislosti týkající se problematiky odpadů, tak aby tato práce odpovídala v podstatné míře realitě. Jednalo se např. o systém umísťování jednotlivých nádob na odpady, jejich přístupnost apod. Dále byly mapovány různé prvky v krajině v podobě různých překážek, přes které se člověk nemůže dostat při cestě k jednotlivým nádobám na odpady. Jednalo se o hlavní silniční tahy ve městě, vodní toky, vodní nádrž, železnice, aj.. S těmito prvky se dále pracovalo při řešení prostorových analýz, tak aby se práce přiblížila reálným podmínkám ve městě. Z terénních průzkumů a šetření vzniklo mnoho informací a dat, převážně v analogové papírové podobě, které bylo zapotřebí následně zpracovat do digitální podoby a to za pomoci informačních technologií, jmenovitě GIS.
Z terénního mapování vznikly desítky papírových map formátu A1 zobrazující rozmístění jednotlivých nádob na odpady na území města Frýdku-Místku, které bylo nutné následně zpracovat do digitální podoby s využitím prostředků GIS. Ke zpracování dat do digitální podoby bylo použito GIS softwarů ArcGIS 9.x a Gisel 3.x. Pro všechny typy zmapovaných nádob na odpady byly navrženy datové struktury v programu ArcGIS 9.x, tak aby bylo možné následně zdigitalizovat analogová data pomocí softwaru Gisel 3.x do digitální podoby. Tímto poté vytvořit datové sady ve formátu ESRI shapefile. Bylo vytvořeno celkem 7 datových sad ve formátu ESRI shapefile, přičemž každá obsahovala jednotlivý typ nádoby na odpady. Data byly doplněny o další popisné atributy z evidence nádob na odpady společnosti Frýdecká skládka, a.s. a následně zkompletovány do výsledné podoby. Z těchto digitálních dat byl následně vytvořen mapový projekt v prostředí ArcView 3.x pro tvorbu následných prostorových analýz a v prostředí ArcGIS 9.x pro tvorbu výsledných mapových výstupů. Po vytvoření požadovaných digitálních dat byly vytvořeny jednotlivé prostorové analýzy rozmístění a obslužnosti nádob na separovaný odpad. Tyto analýzy byly následně vyhodnoceny a navržen nový plán rozmístění plánovaných nádob na separovaný odpad, který byl opět otestován totožnými analýzami. Následně byla vytvořena analýza optimalizace svozových tras pro svoz nádob typu P110 v prostředí ArcView 3.x.
Jak již bylo zmíněno, v prostředí ArcGIS 9.x byl vytvořen tématický mapový projekt ze vstupních digitálních dat a výstupních prostorových analýz. Následně byly vytvořeny mapové výstupy při jejichž tvorbě byla snaha o dodržování kartografických zásad uvedených ve skriptu Aplikovaná kartografie I: Tématické mapy od V. Voženílka.