Stává se, že nádoby na separované dopady nejsou dostupné obyvatelům. V některých lokalitách jsou nádoby přeplňovány, v jiných naopak bývají od domovů obyvatel vzdálenější a tím i méně dostupnější. V předešlé analýze byl zhodnocen aktuální stav rozmístění nádob na separované odpady. V lokalitách, kde byl počet nádob, resp. jejich rozmístění nedostačující, byl navržen nový plán optimálního rozmístění. Cílem analýzy obslužnosti nádob na separované odpady je dle aktuální stavu v porovnání s nově navrženým plánem rozmístění nádob vypočítat, jaká je obslužnost obyvatel podle vzdálenosti od těchto nádob.
K řešení analýzy obslužnosti nádob na separované odpady byly navrhnuty dvě metody řešení. Obě byly realizované využitím softwaru ArcView 3.x. První z nich je metoda Buffer neboli metoda „nárazníkových zón“, kdy jsou kolem jednotlivých nádob vytvořeny vzdálenostní zóny s předem definovanou konstantní vzdálenosti. Pro tuto analýzu je výhodou její jednoduchost. A mimo datových vrstev nádob na separované odpady není k její realizaci zapotřebí dalších podkladových dat. Nevýhodou je, že vzdálenostní zóny jsou okolo těchto nádob vytvořeny přímou vzdáleností a v městském prostředí je toto nereálné. Člověk se nemůže pohybovat přímou cestou ke zvolené nádobě. Tento problém však řeší druhá metoda Find Service Area, neboli metoda „obslužných ploch“, která využívá síťové analýzy k výpočtům vzdálenostních obslužností od jednotlivých nádob po silniční sítě, popř. síti chodníků. Také tato metoda má svou nevýhodu - potřeba dostupných podkladových dat k vytvoření této analýzy. Ve městě, kde převažují sídliště (např. lokalita Frýdek) je zapotřebí, aby byla dostupná datová vrstva chodníků, na které by bylo možné vytvořit síťovou analýzu. V těch městských částech, kde převažuje zástavba s rodinnými domy (např. lokalita Skalice) je dostatečné využití datové vrstvy silniční sítě. Z tohoto důvodu byla vytvořena analýza obslužnosti oběma metodami. Metoda Buffer byla použita na celé území města Frýdku-Místku. Z důvodu přípravy podkladových dat byla druhá metoda síťové analýzy Find Service Area použita pouze pro území Skalice.
Vytvořením této analýzy měla být zjištěna obslužnost nádob na separované odpady - papír, plast, sklo. V předchozí analýze rozmístění nádob na separované odpady byl navrhnut nový plán rozmístění nádob. Tento stav odpovídal téměř optimálnímu stavu, který by pokryl potřeby a limity odkládání separovaných odpadů pro obyvatele města Frýdku-Místku. V této části bylo na analýzu navázáno a byla zjištěna obslužnost těchto nádob ve stávajícím i v plánovaném stavu rozmístění (duben 2008). Byl porovnán stav změny obslužnosti podle doplnění stávajícího stavu rozmístěných nádob o nové kusy. Analýza obslužnosti byla vytvořena pomocí dvou metod - Buffer a Find Service Area. Pro použití metody Find Service Area je zapotřebí mít dostupnou datovou vrstvu přesně silniční sítě, resp. sítě chodníků na území města. Jelikož tyto přesně data nejsou dostupné, z tohoto důvodu byla na území města Frýdku-Místku aplikována pouze metoda Buffer, která není tak zcela přesná.
Na části území města Frýdku-Místku a to jmenovitě území Skalice byly otestovány obě použité metod. Pro tento účel byla vytvořena datová vrstva silniční sítě na území Skalice, tak aby bylo možné porovnat výsledky obou metod. Při porovnání těchto dvou metod, je zřejmé, že pro dosažení reálných výsledků je výhodnější použít metodu Find Service Area. Ta vytváří obslužné plochy v závislosti na dostupné silniční síti. Jak již bylo zmíněno, pro nedostatečná podkladová data potřebná pro vytvoření obslužnosti využitím této metody, byla tato metoda aplikována pouze na lokalitu Skalice. V budoucnu se může tento stav napravit tím, že se získají data silniční sítě a sítě chodníků na území celého města Frýdku-Místku.
Při porovnání stávajícího stavu rozmístění nádob na separované odpady oproti plánovanému stavu je možné z výsledných tabulek vytvořených metodou Buffer zone zaznamenat změnu v obslužnostech jednotlivých nádob. Je zřejmé, že ve vzdálenostech do 50 metrů od nádob se navýšil počet obyvatel s trvalým bydlištěm o 19% - 37 %. Avšak ve všech ostatních vzdálenostech od nádob poklesla obslužnost až o 48 %. Tímto lze prokázat, že při nově navrhnutém plánu rozmístění nových nádob na separované odpady bylo docíleno pozitivních výsledků. Pro velký počet obyvatel byla zlepšena dostupnost jednotlivých nádob.
Při porovnání metody Buffer s metodou Find Service Area na území Skalice bylo zjištěno, že výsledky těchto dvou použitých metod dosahují velkých rozdílů. Při použití metody Buffer byla zjištěna obslužnost nádob na separované odpady do vzdálenosti 300 metrů od jednotlivých nádob takováto: nádoby na papír - 680 obyvatel, nádoby na plast - 919 obyvatel, nádoby na sklo - 918 obyvatel. V případě použití druhé metody Find Service Area při výpočtu obslužností nádob na separované odpady do 300 metrů od jednotlivých nádob bylo docíleno těchto výsledků: nádoby na papír - 497 obyvatel, nádoby na plast - 685 obyvatel, nádoby na sklo - 680 obyvatel. Použitím metody Buffer jsou výsledky této analýzy pouze orientační z toho důvodu, že až s použitím metody Find Service Area dosahuje analýza obslužnosti reálných výsledků. V případě, že tento plán bude aplikován v praxi, nebudou muset občané překonávat takovou vzdálenost při vynášení odpadů do těchto nádob.
