V posledních desetiletích sledujeme výrazný nárůst využití informačních technologii ve všech oblastech lidské činnosti a to i v humanitních vědách mezi které patří také archeologie. Hlavní výhodu počítačů archeologové zpočátku shledávali v možnosti efektivní inventarizace a správy velkých objemů dat získaných z archeologických výzkumů. Postupem času, kdy dochází také k rozvoji geografických informačních systémů (GISů), se začali někteří archeologové zabývat možnostmi a přínosy počítačového zpracování prostorových informací, zejména pak extrahování nových informací z nasbíraných dat či vytváření nových pohledů na nálezové situace díky kombinaci nejrůznějších datových vrstev při prostorových analýzách.

Často řešenou otázkou je potřeba sdílení informací o archeologických nálezech. Důležitost této myšlenky vyvstává převážně tam, kde se na jednom území setkává více archeologických organizací provádějících výzkum ze stejným cílem uchovat a ochránit kulturní památky, avšak chybí jim vzájemná provázanost jednotlivých archeologických akcí. Z těchto důvodů vzniká tato diplomová práce, která si klade za cíl umožnit archeologickým společnostem, do jejichž územní působnosti spadá město Olomouc, sdílet výsledky svých výzkumů. Práce byla příhodně nazvána Archeologický informační systém Olomouce.

V první kapitole je stručně popsána charakteristika území, ze které vyplývá její bohatý dějinný vývoj. Navazuje nahlédnutí do prehistorického (tento termín není z archeologického hlediska zcela přesný) vývoje oblasti. Následuje teoretický úvod do problematiky využití GISů v archeologii a postupů tvorby informačních systémů.

Největší část práce je věnována popisu použitých metod a postupů zpracování. Dále pak vlastnímu popisu vytvořené aplikace, doplněným zevrubnou projektovou dokumentací. Na závěr byl vytvořen uživatelský manuál.

Práce byla pojata jako počáteční část projektu AchronIS, který si klade za cíl vybudovat prostorově orientovaný informační systém pro sběr, správu a analýzu archeologický dat v regionu Moravy.