Závěr

Předložená bakalářská práce se zabývala srovnáním příhraničních měst, tedy dvojic sídel, která jsou fyzicky i funkčně propojena, avšak rozdělena státní hranicí. Cílem práce bylo zjistit, jak se podobají či liší prostorové charakteristiky na obou obě stranách hranice. Jako případové studie byly vybrány čtyři páry, a to: Český Těšín – Cieszyn, Frankfurt (Oder) – Słubice, Gorizia – Nova Gorica a Herzogenrath – Kerkrade. Výběr případových studií pokrývá odlišné části Evropy, okolnosti vzniku hranice, různou délku jejího trvání i rozdílnou míru dnešní přeshraniční integrace, což umožňuje sledovat strukturní rozdíly. Hlavním cílem bakalářské práce bylo pro vybraná přeshraniční města zpracovat prostorové charakteristiky. K naplnění tohoto cíle bylo zpracováno pět tematických oblastí, a to obyvatelstvo, využití území, městské struktury, uliční síť a body zájmu.

Rozmístění obyvatelstva bylo porovnáno na základě údajů populačních gridů GISCO. Městské struktury byly hodnoceny prostřednictvím Hierarchické klasifikace morfotopů HiMoC. Využití území bylo posouzeno na základě dat Urban Atlas 2021 pro pár Herzogenrath – Kerkrade, a CORINE Land Cover v případě zbývajících dvojměstí. Pro analýzu uliční sítě byl vytvořen skript v jazyce Python, který nad staženými grafy počítá orientaci sítě. Body zájmu, konkrétně obchody, byly podrobeny shlukové analýze metodou Density-based Clustering.

Na základě prezentovaných výstupů lze konstatovat, že cíl vytyčený v úvodu práce byl naplněn. Pro všechna sledovaná dvojměstí byly interpretovány prostorové charakteristiky a byly posouzeny podobnosti a rozdíly na obou stranách hranice ve všech sledovaných tematických oblastech.

Přínos předložené práce v kontextu geoinformačních technologií spočívá v poukázání na existující data a metody využitelné pro studium přeshraničních měst. Práce data a metody aplikuje na konkrétní případové studie. Vedle samotného srovnání čtyř dvojměstí nabízí i postup pro situaci, kdy pro zájmové území nejsou k dispozici data v optimální podrobnosti. Práce tak poukazuje na možnost kombinace veřejně dostupných celoevropských datových sad pro prostorové a kvantitativní srovnání obou přeshraničních měst i přes nedostupnost dat na potřebné měřítkové úrovni, což je pro výzkum pohraničí dlouhodobou překážkou.