Výsledky

Obyvatelstvo

Demografické ukazatele představují klíčový nástroj pro analýzu struktury populace ve vybraných přeshraničních městech. Pro zajištění vzájemné prostorové srovnatelnosti mezi jednotlivými zájmovými oblastmi byla využita harmonizovaná data GISCO Population Grids. Pro účely stanovení demografické charakteristiky vybraných dvojměstí byly z dat vypočteny ukazatele hustoty zalidnění, indexu stáří, maskulinity a feminity. Sledována byla také prostorová variabilita uvnitř zájmové oblasti. Zahrnuty byly buňky s hodnotou počtu obyvatel vyšší než 0.

Kerkrade dosahuje maximálního počtu 5 495 obyvatel na jednu buňku gridu, Herzogenrath 5 417 obyvatel, což indikuje srovnatelnou morfologii a kapacitu urbanizovaných center v obou částech přeshraniční oblasti. Vyšší hodnota směrodatné odchylky u Kerkrade, která činí 1 714,6, oproti 1 316,3 v Herzogenrathu, naznačuje, že i přes vyšší průměrnou hustotu je vnitřní struktura tohoto města variabilnější.

Městské struktury

Pro analýzu této prostorové charakteristiky byla použita data z Hierarchické klasifikace morfotopů HiMoC. Tato metoda umožňuje klasifikovat zastavěné území. Teoretickým základem HiMoC je koncept morfotopu, který představuje nejmenší městské lokality s výrazným charakterem v rámci okolí. Tento koncept dále předpokládá existenci hierarchie morfologických regionů, přičemž morfotop tvoří jejich nejjemnější úroveň. HiMoC tento koncept operacionalizuje výpočetními metodami a rozšiřuje jej na nadnárodní měřítko.
Metodologie rozděluje území do hierarchických kategorií. V práci bylo interpretováno rozdělení do struktur třetí úrovně rozdělení, které obsahuje kategorie:

• Coherent Interconnected Fabric: historická jádra měst s vysokou hustotou zástavby a konektivitou ulic, malými vzdálenostmi mezi budovami a uzavřenými bloky.
• Coherent Dense Disjoint Fabric: rezidenční zástavba se střední až vysokou hustotou zástavby s delšími a širšími ulicemi.
• Coherent Dense Adjacent Fabric: hustá zástavba s vysokým podílem společných zdí.
• Incoherent Large-scale Homogeneous Fabric: modernistická zástavba s velkými budovami s mírnou variabilitou. Široké ulice s nízkou až střední propojeností.
• Incoherent Large-scale Heterogeneous Fabric: průmyslové a jiné obslužné areály s rozsáhlými objekty a vysokou variabilitou jejich tvarů a velikostí. Široké ulice charakteristické nízkou až střední propojeností.
• Incoherent Small-scale Linear Fabric: lineární venkovská zástavba s nízkou hustotou zastavěné plochy, s přímými a širokými ulicemi a s malým podílem sdílených zdí mezi budovami.
• Incoherent Small-scale Sparse Fabric: řídká venkovská zástavba s nízkou hustotou zastavěné plochy, s velkými vzdálenostmi mezi budovami a s nízkým počtem širokých ulic.
• Incoherent Small-scale Compact Fabric: tradiční vesnická zástavba s vyšším podílem sdílených zdí a proměnlivou uliční sítí.

Nejvýraznější rozdíl mezi městy Kerkrade a Herzogenrath z hlediska městských struktur vykazuje zastoupení kategorie Incoherent Large-scale Heterogeneous Fabric. Tato kategorie je tvořená největšími budovami s výraznou proměnlivostí velikosti a tvaru, širokými ulicemi a nízkou konektivitou uliční sítě. V Kerkrade zaujímá 25,18 % plochy, oproti 6,39 % v Herzogenrathu. Dominantní kategorií nesouvislé zástavby na německé straně představuje Incoherent Small-scale Compact Fabric 11, 3 % v Herzogenrathu a 2,2 % v Kerkrade.

Využití území

Pro analýzu využití území ve sledovaných dvojměstích byly využity dva datové zdroje, a to Urban Atlas a CORINE Land Cover. Urban Atlas nabízí podrobnější tematické členění i výrazně jemnější měřítko, je však zpracováván pouze pro vybrané funkční městské oblasti. Z tohoto důvodu jej bylo možné použít pouze pro jeden pár měst, a to Herzogenrath – Kerkrade. U ostatních dvojměstí, pro která data Urban Atlas dostupná nejsou, byla jako náhradní zdroj použita vrstva CORINE Land Cover, která pokrývá celé území Evropy jednotně, byť v hrubším rozlišení a s méně podrobnou nomenklaturou tříd.

Vlastní analýza spočívala v porovnání kategorií využití území na obou stranách státní hranice. U každého dvojměstí bylo nejprve vyhodnoceno procentuální zastoupení jednotlivých kategorií v rámci vymezeného zájmového území, což umožnilo posoudit, do jaké míry se struktura využití území obou částí dvojměstí shoduje, či naopak liší. Následně bylo slovně popsáno prostorové rozmístění jednotlivých kategorií a jejich koncentrace, tedy zejména to, kde se nacházejí souvislé plochy zástavby a průmyslových a obchodních areálů, a jak se tyto struktury chovají v bezprostředním okolí hranice.

Uliční síť

V rámci práce byla vypočtena a následně porovnána orientace uliční sítě daných párů dvojměstí. Toto řešení bylo provedeno skriptem v jazyce Python, který je dostupný jako digitální příloha bakalářské práce.

Orientace uličních komunikací odráží řadu aspektů, a to dobu vzniku města, převládající urbanistické procesy, kulturu, terén apod., které společně utváří strukturu a topologii ulic. Uliční sítě určují dopravní dynamiku sídel dle určité prostorové logiky, ať už plánované, neplánované, uspořádané či neuspořádané. Orientaci lze chápat jako směrové rozložení ulic.

uliční síť města rozdělena do 36 intervalů po 10° a pro toto rozdělení byla vypočítána metrika normalized orientation order (φ), která určuje míru uspořádanosti uliční sítě (φ nabývá hodnoty 1 pro dokonale mřížkovou síť).

Pro Kerkrade vyšla hodnota φ=0,036, pro Herzogenrath φ=0,027. Z hodnoty φ tedy vyplývá, že z této dvojice má uspořádanější uliční síť město Kerkrade s lehkou převahou segmentů sítě ve směru sever–jih a východ–západ

Body zájmu

Pro identifikaci prostorových shluků byla využita metoda HDBSCAN. Hlavním důvodem této volby byla skutečnost, že analýza byla prováděna pro několik párů dvojměstí, mezi nimiž bylo potřebné zajistit srovnatelnost výsledků. Metoda HDBSCAN je ze všech tří možných metod nástroje Density-based Clustering nejvíce datově orientovaným přístupem a klade na uživatele nejmenší nároky na vstupní nastavení. Jediným povinným parametrem této metody je Minimum Features per Cluster, jehož hodnota byla stanovena na 5. Analýza byla provedena samostatně pro každé z analyzovaných měst. Tato volba odráží výzkumný záměr, jímž je vzájemné srovnání prostorové struktury bodů zájmu v jednotlivých přeshraničních městech, nikoli identifikace přeshraničních shluků jako takových.

Pár Herzogenrath a Kerkrade představuje ze všech čtyř analyzovaných dvojměstí nejsymetričtější konfiguraci maloobchodní struktury. Obě města disponují srovnatelným počtem provozoven (113 resp. 114) a největší shluky obou měst vykazují téměř identické velikosti s počtem 37 resp. 38 provozoven. Tato symetrie je konzistentní s celkovým charakterem tohoto přeshraničního páru, jehož obě části jsou si demograficky i ekonomicky blízké a který leží v rámci jedné z historicky nejintegrovanějších příhraničních oblastí v Evropské unii.