Vodní plochy představují významnou složku krajiny a zároveň klíčový prvek v ekosystémech, hospodářství a rekreaci. V posledních desetiletích se zvyšuje potřeba jejich detailního monitoringu, zejména z hlediska kvality vody a výskytu sinic a řas. Tradiční metody sledování stavu vody jsou časově a finančně náročné, a často omezené na několik málo odběrových míst.
Družicová data nabízejí efektivní doplněk k bodovým měřením, především v oblasti hodnocení rozložení zelené hmoty ve vodních nádržích. Pomocí indexů jako NDVI a NDCI lze z družic Sentinel-2 odvodit rozložení biomasy a sledovat její vývoj v čase.
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu obsahu zelené hmoty na pěti vybraných vodních plochách v České republice: Skalka, Jesenice, Orlík, Brněnská přehrada a Plumlov. Cílem je vyhodnotit prostorové a časové změny těchto indexů a porovnat je s referenčními daty o kvalitě vody.
Výsledky jsou prezentovány prostřednictvím interaktivní webové aplikace, která vizualizuje sezonní i meziroční trendy vývoje zelené hmoty.
Pro analýzu byly využity družicové snímky Sentinel-2 (úroveň L2A), které prošly atmosférickou korekcí. Zaměřeno bylo na období červen–září v letech 2018–2024. Celkem bylo použito 255 snímků bez oblačnosti, které pokrývaly pět vybraných vodních ploch.
Hlavním nástrojem pro zpracování dat byl vlastní automatizační skript v jazyce Python (ArcPy) integrovaný do nástroje pro ArcGIS Pro. Umožňuje výpočet indexů, jejich klasifikaci, extrakci hodnot do bodových vrstev a export do Excelu. Výsledky byly klasifikovány do šesti kategorií dle obsahu zelené hmoty.
Vzorce pro výpočet indexů Sentinel-2:
Pro přehradu Jesenice byl vytvořen digitální model dna na základě vojenských výškopisných map Topo S-1952. Interpolace byla provedena pomocí metody Topo to Raster v ArcGIS Pro, která využívá splajnové algoritmy optimalizované pro hydrologické modely.
Data o kvalitě vody (sinice, chlorofyl-A, vodní květ, průhlednost, koupací index) byla spárována se satelitními snímky s časovou tolerancí ±1 den. Analýzy byly provedeny pomocí Spearmanovy korelace a vizualizovány v prostředí R.
| Parametr | Korelace s NDVI | P-hodnota (NDVI) | Korelace s NDCI | P-hodnota (NDCI) |
|---|---|---|---|---|
| Buňky sinice | -0.093 | 0.119 | 0.351 | 1.49e-09 |
| Vodní květ | -0.062 | 0.301 | 0.349 | 1.64e-09 |
| Chlorofil-A | 0.039 | 0.517 | 0.577 | < 2.2e-16 |
| Průhlednost | -0.040 | 0.505 | -0.466 | < 2.2e-16 |
| Koupací vody index | -0.144 | 0.015 | 0.369 | 1.57e-10 |
Pomocí digitálního modelu dna a polygonu břehové linie byly vytvořeny zóny pro hloubku vody i vzdálenost od břehu. Pro každou kategorii byly vypočteny průměrné hodnoty NDVI a NDCI. Mezní body s výraznou změnou indexů byly vizuálně určeny pomocí lineárního průběhu.
Byly sledovány sezónní výkyvy (červen–září) a dlouhodobý trend (2018–2024) pro každou z pěti nádrží. Výsledky jsou prezentovány jako časové řady, doplněné o regresní přímku. NDVI byl použit jako doplňkový index, hlavní důraz byl kladen na NDCI.
Výsledky korelační analýzy naznačují, že NDVI nevykazuje výraznější vztah s parametry kvality vody – korelační koeficienty byly nízké a p-hodnoty většinou statisticky nevýznamné. Naproti tomu NDCI vykázal silně významné korelace s chlorofylem-A, průhledností a vodním květem. Výsledky potvrzují vhodnost NDCI jako hlavního indexu pro hodnocení přítomnosti zelené hmoty ve vodě.
Analýza průměrných hodnot indexů v různých hloubkách a vzdálenostech od břehu ukázala zřetelné trendy. Hodnoty NDCI výrazně klesají se vzrůstající hloubkou i vzdáleností, což odpovídá typickému výskytu sinic v povrchových vrstvách a blízko břehu. NDVI tyto změny zachycuje pouze částečně. Mezní body výrazných změn byly vizuálně určeny a jsou patrné z následujících grafů.
Ve většině přehrad byl během sezóny (červen–září) zaznamenán nárůst hodnot NDCI v měsíci srpnu, což odpovídá vrcholu sezóny výskytu vodního květu. V roce 2024 byly hodnoty nejvyšší, zatímco v letech 2018–2020 byly výrazně nižší. NDVI naopak vykazoval pouze drobné změny a nižší stabilitu mezi roky.
Vývoj indexů v letech 2018–2024 naznačuje rozdílné trendy u jednotlivých nádrží. Na Brněnské přehradě dochází k poklesu hodnot NDCI, zatímco na Jesenici je patrný mírný nárůst. U NDVI byl zaznamenán dlouhodobý růst, přesto však zůstávají hodnoty nízké a méně vypovídající.
This bachelor thesis focuses on the analysis of green biomass content in selected reservoirs across the Czech Republic using Sentinel-2 satellite data. Five case study areas were chosen: Skalka, Jesenice, Orlík, Brněnská and Plumlov reservoirs.
The main aim was to evaluate temporal and spatial variations in waterborne green biomass based on the vegetation indices NDVI and NDCI. A custom toolbox developed for ArcGIS Pro automated the processing of Sentinel-2 imagery, including index calculations, classification and extraction of values at reference points monitored by the Czech National Institute of Public Health.
The results show that NDCI is a significantly more effective indicator for detecting biomass in water, correlating strongly with measured concentrations of chlorophyll-a, cyanobacteria and water clarity. Spatial analyses demonstrated that green biomass concentrates in shallow zones near the shore, while temporal analyses identified seasonal peaks in August and long-term trends that vary by reservoir.
The outcomes of this work can support long-term water quality monitoring and demonstrate the potential of remote sensing in ecological analyses of inland waters.
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo analyzovat a hodnotit obsah zelené hmoty ve vybraných vodních nádržích v České republice pomocí družicových snímků Sentinel-2. Na základě zvolených metod a vytvořeného nástroje NDVI NDCI Analyzer byly provedeny prostorové i časové analýzy pěti přehrad – Skalka, Jesenice, Orlík, Brněnská a Plumlov.
Byly vypočteny indexy NDVI a NDCI, přičemž NDCI se ukázal jako výrazně vhodnější ukazatel přítomnosti zelené hmoty ve vodním sloupci. Korelační analýzy potvrdily silný vztah NDCI s chlorofylem-A, sinicemi a průhledností vody. NDVI byl zařazen jako doplňkový index, jehož vypovídací hodnota byla omezená.
Prostorové analýzy odhalily koncentraci zelené hmoty v příbřežních a mělčích oblastech, zatímco časové analýzy poukázaly na sezónní maxima (srpen) a dlouhodobé trendy, které se lišily mezi přehradami. V některých případech byl patrný vzestupný trend, jinde pokles.
Výsledky práce ukazují potenciál dálkového průzkumu Země pro sledování kvality vody, a to zejména tam, kde není možné pravidelné fyzické měření. Automatizovaný nástroj vytvořený v prostředí ArcGIS Pro zefektivňuje zpracování dat a může být využit i v dalších analýzách.
Jméno: Tomáš NEDVĚD
Email: t.nedved38@seznam.cz
Katedra: Katedra geoinformatiky a kartografie
Akademická instituce: Univerzita Palackého v Olomouci