Kvantifikace ohrožené populace

V roce 2022 bylo v České republice 2 393 obcí bez bodu v indexu sociálního vyloučení a od roku 2019 počet těchto obcí stoupá. Pozitivní trend lze sledovat i při pohledu na graf na Obr. 4, který ukazuje počet obcí s více než 11 body. Z grafu vyplývá, že mezi lety 2017 a 2022 klesl počet ohrožených obcí necelých 100. Za poslední rok ve sledovaném období, 2022, žilo v obci s více než 11 body v indexu SV 2 636 000 obyvatel. Samozřejmě neznamená, že všichni tito lidé jsou sociálně vyloučeni, nicméně žijí v obci sociálním vyloučením ohrožené. Naopak v obci, která v rámci indexu nezískala ani jeden bod, žije 1 500 000 obyvatel.

Lokální autokorelace

Pomocí metody lokální autokorelace byly odhaleny shluky vysokých a nízkých hodnot. Mapa na Obr. 7 vytvořená pomocí nástroje Cluster and Outlier Analysis zároveň zobrazuje i hodnoty s odlišným okolím. Na mapě lze vidět, že obce vysokými hodnotami sociálního vyloučení se shlukují do oblastí především na okraji republiky. Konkrétními regiony, kde se nachází shluky obcí s vysokými hodnotami jsou Podkrušnohoří, Karlovarsko, Český a Slavkovský les, jižní Čechy, Jeseníky, Ostravsko, Broumovsko, Kojetínsko a Šluknovský a Frýdlantský výběžek. Obce s nízkými hodnotami SV tvoří shluky především ve středních Čechách, na Zlínsku, Vysočině a Brněnsku a ve východních Čechách.

Příloha X zobrazuje vývoj těchto shluků od roku 2017. Lze pozorovat, že během sledovaného období nedocházelo k výrazným změnám. Výrazně se zmenšil shluk vysokých hodnot v okolí Kojetína. Shluk nízkých hodnot na Plzeňsku také nezaujímá tak velkou oblast jako v prvním roce měření. V okolí Litoměřic prakticky zmizel shluk vysokých hodnot. Na hranicích Jihomoravského a Jihočeského kraje pak po roce 2017 vznikl nový shluk vysokých hodnot.

Prostorový trend

Po vyhlazení dat z definovaného okolí byl zjišťován prostorový trend. Z mapy na Obr. 8 lze určit radiální směr trendu ve směru od středu republiky k příhraničním oblastem. Vyhlazení dat odhalilo i menší shluky, které na základní mapě, která data vizualizovala pomocí kartogramu nebyly postřehnutelné. Z těchto oblastí lze zmínit Kojetínsko, severozápad kraje Vysočina, okolí města Slaný, případně Hodonínsko. Vyhlazení zároveň zvýšilo hodnotu indexu u většiny obcí přímo sousedících s velkými krajskými městy (Praha, Brno, České Budějovice.)

Časový trend

Výsledky zjišťování vývoje trendu v obcích ve sledovaném období od roku 2017 do roku 2022 ukázaly, že v České republice je mnohem více obcí, kde dochází ke zmenšení hodnoty indexu sociálního vyloučení. Vynesení bodů do grafu a proložení lineární regresní přímkou odhalilo 836 obcí s klesajícím trendem hodnoty indexu a 127 obcí s trendem stoupajícím. Pomocí citlivější Mann-Kendall testu bylo zjištěno pouhých 56 obcí se stoupajícím trendem SV a 427 obcí s trendem klesajícím.

Mann-Kendall je test, který zjišťuje zda data vykazují statisticky významný stoupající, čí klesající trend v čase. Mann-Kendall test testuje, zda odmítnout nulovou hypotézu (data nemají signifikantní trend) a přijmout alternativní hypotézu (je přítomen trend). Obr. 9 zobrazuje výběr výsledku testu (statistic) a p-value (p.value) a vytvoření tabulky. Tato tabulka byla následně exportována do formátu .xlsx a pomocí join připojena v ArcGIS Pro na vrstvu obcí ČR. Hladina významnosti testu byla zvolena na standartní hranici 0,05.

Ve všech krajích České republiky byla zjištěna mohutná převaha obcí se zlepšující se situací, klesajícím trendem SV. Platilo to jak u lineární regrese, tak u Mann-Kendall testu. Z výsledků obou dvou metod je patrné, že největší procentuální zastoupení obcí s klesajícím trendem je v Ústeckém, Karlovarském, Moravskoslezském a Olomouckém kraji, viz Obr. 11 a Obr. 16. Tyto kraje jsou zároveň nejvíce ohroženy sociálním vyloučením.

Metoda Getis-Ord Gi* odhalila shluky se obcí se stoupajícím a klesajícím trendem hodnoty indexu sociálního vyloučení. Shluky s klesajícím trendem jsou na mapě na Obr. 17 patrné na Karlovarsku, Ústecku, Jesenicku, Kojetínsku a v okolí města Telč. Naopak největší shluky obcí se stoupajícím trendem hodnoty indexu SV lze nalézt na západě Středočeského kraje, severu Jihočeského kraje, na Domažlicku a hranicích Vysočiny a Moravskoslezského kraje.

Korelace

Hodnota indexu sociálního vyloučení byla korelována s jinými podobnými jevy v obci. Na základě použití Spearmanova korelačního koeficientu byla zjištěna střední negativní korelace s kvalitou života v obci. Rozdíl městského nebo venkovského charakteru území nemá vliv na hodnotu indexu. Z výsledků voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 byla zjišťována korelace s procentuálními zisky nejúspěšnějších stran. Bylo zjištěno, že v obcích s vyšší hodnotou indexu sociálního vyloučení zaznamenaly úspěch ANO, SPD a KSČM. Nicméně byla zjištěna pouze nízká pozitivní korelace. Naopak nízká negativní korelace byla zjištěna u výsledku koalic SPOLU a PIRSTAN. Střední negativní korelace byla výsledkem korelace s volební účastí, což dokazuje nezájem o politické dění u sociálně vyloučených osob. Nízké negativní korelace pak byly zaznamenány u kriminality, naděje dožití a počtu věřících v obci. Všechny výsledky jsou ke zhlédnutí v Tab. 2.

Identifikace hlavních příčin sociálního vyloučení

Jednotlivé indikátory, jejichž sestavením vzniká index sociálního vyloučení nejsou v rámci republiky rovnoměrně rozloženy. Příjemci příspěvku na bydlení a živobytí se vyskytují nejvíce na Ostravsku, Jesenicku a Podkrušnohoří. Osoby v exekuci mají navíc významný shluk v jižních Čechách. Za indikátor předčasné odchody ze systému vzdělávání dostaly obce velký počet bodů mnohem rovnoměrněji napříč celou republikou s výrazným shlukem na západě Čech.

Typizační mapa na Obr. 19 zobrazuje indikátory s největším počtem bodů v obci. V mapě nejsou patrné jednoznačné shluky obcí, které by naznačovaly jen jeden problém v dané oblasti. Lze vidět malý, případně žádný, dosažený počet bodů v obcích ve vnitrozemských částech republiky. Z mapy zároveň vyplívá i již zmíněný převažující počet bodů za indikátor předčasné odchody ze systému vzdělávání v západních Čechách, případně modrou barvou znázorněný příspěvek na bydlení a na živobytí na Bruntálsku.

České pohraničí

Kapitola pět nejprve ve stručnosti shrnula vývoj Českého pohraničí. Právě tyto části republiky zaznamenaly odlišný vývoj na rozdíl od ostatních. V českém příhraničí žilo v první polovině 20. století velké procento Němců. V 50. letech bylo německé obyvatelstvo vyhnáno a bylo nahrazeno českým, které ke svým novým regionům nemělo vztah. Dalším problémem byla vysoká zaměstnanost v oblastech tradiční výroby (sklářství, papírnictví, těžký průmysl). Mnoho z těchto odvětví zaznamenalo krizi po změně režimu na konci 20. století a dodnes je v těchto regionech spousta obyvatel, kteří mají velmi velký problém s uplatněním na trhu práce.

V posledních kapitolách jsou vybrány tři lokality, které byly v analytické části práce odhaleny jako problémové. Ve všech lokalitách jsou rozdílné důvody vysokých hodnot indexu sociálního vyloučení. Zároveň je v každé z těchto lokalit snaha snížit tuto hodnotu pomocí státních investic cílených na pomoc místním firmám, případně zvýšení počtu sociálních pracovníků.