Hodnoceny byly celé skupiny map, např. teplotní charakteristiky, srážkové charakteristiky, … V rámci těchto skupin byly pro hodnocené mapy vytvořeny hodnotící tabulky pro záznam kartografických vyjadřovacích prostředků V textu pak byly rozebrány především způsoby sestavování velikostních stupnic, počty a šířky jejich intervalů, způsoby sestavení barevných stupnic, užité metody znázornění. Dále byly hodnoceny obecné údaje, kompozice jednotlivých map, matematické prvky, způsob znázornění legendy, čitelnost map. Na základě hodnocení lze říci, že hlavním vyjadřovacím prostředkem v mapách podnebí a vodstva je barva, užito je převážně vícetónových barevných stupnic.

Výsledky hodnocení

Obsahové odlišnosti atlasů, převládající témata
    Chceme-li se zabývat prvky, kterými se od sebe jednotlivé atlasy odlišují, pak pomineme-li zřejmé odlišnosti ve formátech atlasů, druhu vazby, počtu stran, jazycích …, bude se naše pozornost upínat především k rozdílnostem obsahovým, a to zejména k zastoupení charakteristik témat podnebí a vodstva.

    Charakteristikám podnebí jako celku, je ve všech studovaných atlasech věnován mnohem větší prostor než charakteristikám vodstva. Vodstvo je zastoupeno především charakteristikami úmoří, salinity, mořských proudů. V atlasech POL [2], [3] jsou pro území státu zobrazeny mapy vod podzemních, minerálních a termálních. Mapy jsou v obou atlasech shodné, v předchozím textu nebyly hodnoceny.

    Mořské proudy jsou s výjimkou atlasů státu zobrazeny ve všech atlasech světa. Zde je ovšem nutné poznamenat, že jako samostatnou tematikou se jimi zabývá pouze GBR [2], v ostatních atlasech jsou mořské proudy zobrazeny pouze v mapách zpracovávajících jiná témata fyzické geografie.

Tematika úmoří je zpracována v osmi atlasech, tematika salinity dokonce jen v sedmi ze studovaných atlasů.

    Charakteristiky podnebí jsou v jednotlivých atlasech zastoupeny především těmito tématy (v závorce je uveden počet atlasů obsahujících příslušné téma): teplotní charakteristiky (29), srážkové charakteristiky (33), tlakové charakteristiky (18), klimatické oblasti (34).

    Z teplotních charakteristik jsou pro území světa, Evropy i státu nejčastěji zobrazovány mapy průměrných lednových a červencových teplot vzduchu. Počty atlasů s mapami tohoto tématu jsou pro jednotlivá území následující: území světa – 17 atlasů, území Evropy 16 atlasů, území státu 14 atlasů.

    Téma průměrný roční úhrn srážek na území světa, Evropy a státu je nejčastěji zobrazovaným tématem srážkových charakteristik. Počty atlasů s mapami této tematiky jsou pro jednotlivá území následující: svět – 26 atlasů, Evropa – 18 atlasů, stát – 15 atlasů.

    Z dvaceti atlasů obsahujících tlakové charakteristiky jich devatenáct zobrazuje mapy lednových a červencových hodnot tlaku vzduchu pro území celého světa, atlas GBR [2] tuto charakteristiku zpracovává pouze pro území Evropy.

    Mapy klimatických oblastí pro území světa jsou zobrazeny v 31 atlasech, pro území Evropy ve čtyřech atlasech, pro území státu v devíti atlasech. Čtyři atlasy obsahují mapy klimatických oblastí jak světa, tak státu – AUT [2], CAR [1], HRV [2], ZAF [1]. Atlas AUT [4] obsahuje mapy klimatických oblastí pro svět, Evropu i stát.

Převládající metody znázornění
    Nejčastěji používaným způsobem vizualizace teplotních, srážkových, tlakových charakteristik a charakteristik salinity mořské vody je izoliniová mapa.

Hlavním vyjadřovacím prostředkem je barva, užívány jsou především vícetónové barevné stupnice.

    Jednotlivé metody znázornění daných charakteristik jsou následující: metoda dasymetrická (mapy charakteristik teplotních, např. HUN [3], srážkových, např. TUR [1]), metoda barevných vrstev (mapy charakteristik tlakových, např. CHE [1], teplotních, např. POL [1], srážkových, např. ITA [1], salinity, např. CZE [2]). Areálovou metodou jsou znázorněny charakteristiky klimatických oblastí a úmoří oceánů, hlavním vyjadřovacím prostředkem je barva, např. ZAF [1]. Charakteristiky mořských proudů se do mapové podoby zpracovávají metodou pohybových proudových linií. Ke kvalitativnímu odlišení (studené, teplé proudy) je užito barvy, např. SWE [1], případně barvy a odlišné šířky liniového znaku HRV [1]. Rozlišení proudů podle rychlost proudění je zajištěno užitím různých šířek liniového znaku, např. ZAF [1].

Pozitiva a negativa jednotlivých atlasu, resp. map v nich obsažených
    V následujícím přehledu jsou v první části bodového seznamu nazvané „Klady“, uvedeny jednotlivé aspekty, usnadňující uživateli správné pochopní v mapách znázorňovaných problematik, podmínky, příčiny vzniku a prostorového rozložení konkrétních fyzickogeografických charakteristik. Ve druhé části nazvané „Zápory“, jsou naopak uvedeny zásadní chyby opakující se v kompozicích jednotlivých map, mohoucí zapříčinit chybné pochopení či vytvoření si nesprávné představy o znázorněné charakteristice. Chyby vznikly především v důsledku nedodržování základních kartografických zásad pro tvorbu tematických map.

Klady:

Zápory: